čtvrtek 22. září 2011

Vyvolané přízraky minulosti

"Tělo mu nasáklo solí slz a on uschl jako strom bez kořenů."
"Někdy lidi umřou, i když dýchají..."
(S. Zweigová - Nikde v Africe)


"Nesnáším takový ty internetový deníčky," řekla mi jednou kamarádka. Doufám, že tady na to ještě nepřišla. (I když někdo, kdo nechci, aby sem chodil, to tu čte!). Už vidím, jak bv to okomentovala... Možná má pravdu, že je to pubertálně hrozný až na půdu, ale co. "Aspoň se z toho člověk něco dozví," odpověděla jsem na to. Zvlášť když je někdo tak mimo jako já...
Hmyzu s proměnou nedokonalou chybí stadium kukly.
Přijdu si jako larva vážky ve stadiu ustrnutí. Jen jsem zvědavá, co se ze mě vylíhne...

1 komentář:

  1. Kamarádku neřeš, chceš se nějak vyjádřit, ne? Co víš, třeba má kamarádka taky nějakou webovku a jen se tváří, že ona nikdy... :) Jinak, ty budoucí motýlku, ti předvídám křídla pestrobarevná, s převahou modré.

    OdpovědětVymazat