Čárymáry Soudné sestry

V pondělí jsme zase byli se třídou v divadle. No, je pravda, že teď se toho nakupilo celkem dost, ale to bude tím, že předtím jsem dvakrát nebyla a tak si to snažím vynahradit tak, že si kupuju lístky od lidí z druhý skupiny. Takže takhle jsem přišla k lístku na Soudné sestry do Divadla v Dlouhé. Na tohle představení jsem hrozně chtěla jít, a protože vypadá, že naše půlka tam už nepůjde, neváhala jsem a šla jsem tam místo někoho, kdo už tam byl. Navíc dost lidí tam nešlo, protože v pondělí mají taneční, ale nebylo to zdaleka tak kritický jako ten Návrat pana Leguina, kde jsem ze třídy byla jediná. Byla jsem docela unavená a ještě ke všemu jsem zjistila, že to představení má 165 minut bez pauzy, a tak to bude trvat do deseti. Ani tohle mě ale neodradilo, protože jsem se vážně těšila. Doufala jsem, že to moje očekávání nezklame.
Zrovna jsem byla tak zeměplošsky naladěná, protože jsem právě jednu z knížek od Pratchetta jsem právě dočetla. Soudné sestry přímo jsem sice nečetla, ale aspoň jsem věděla, co mám čekat. Každopádně tohle představení se mi líbilo. Příběh o čarodějkách Magrátě, bábi Zlopočasné a stařence Oggové, které se snaží dostat právoplatného krále na trůn, se povedlo výborně převést na jeviště, tak, že zachovává i typický humor Úžasné zeměplochy. V divadle jsem se bavila a nevadilo mi ani to, že představení trvalo skoro tři hodiny, i když u něčeho jiného bych to těžko překousla. Myslím, že tentokrát ten, kdo vybíral lístky, opravdu nesáhl vedle. I když i to se občas stává. A já jen doufám, že to nebude teď. Za týden totiž jdeme do Celetné na Komenského Labyrint světa a ráj srdce a jsem na to vážně zvědavá, i když netěším se tam zdaleka tak jako jsem se těšila na Soudné sestry.