Pověsím se na stromeček,
jako ozdobu,
zavřou mě buď do blázince
nebo do hrobu.
Možná by pomohlo mlátit hlavou do zdi, křičet a nebo celý den zpívat to samý až do úplnýho otupení smyslů.
Asi se zbláznim. Ze všeho.
Zcvoknu se. Hrábne mi. A tak.
Děsí mě to, až mi mravenčí prsty na nohou.
Ale to neva.
Na Vánoce se těšim.
Vážně.
Žijte dokud je čas.
jako ozdobu,
zavřou mě buď do blázince
nebo do hrobu.
Možná by pomohlo mlátit hlavou do zdi, křičet a nebo celý den zpívat to samý až do úplnýho otupení smyslů.
Asi se zbláznim. Ze všeho.
Zcvoknu se. Hrábne mi. A tak.
Děsí mě to, až mi mravenčí prsty na nohou.
Ale to neva.
Na Vánoce se těšim.
Vážně.
Žijte dokud je čas.
Jejda, to je skvělá básnička! Vlastní hlava? Nebo od někoho? V každém případě - nemá chybu! Trochu mi to připomíná song Antona Špelce - Kdybych se náhodou znova narodil, tak bych se zmačkal a pak zahodil... A ani vánoce nemusí být nakonec tak špatný... Takže hezký vánoce, pohodu a příjemné chvilky s blízkými, dárečky které potěší, relax a odpočinek...
OdpovědětVymazat:D krása, veršáško:D koukám, že jsi spřízněnější duše, než jsem si myslela:D
OdpovědětVymazat