Rozloučení s jedním nepotřebným blogem...

A/N: Chacha... tohle je docela ironie...

Tak konečně jsem se odhodlala k tomu, k čemu jsem se dlouho chystala. A tak... tohle je poslední a teď už jediný článek na eliade.blog.cz...

Se smutkem v srdci vám musím oznámit, že dne 13.2. 2009, data významného a to sice proto, že byl pátek třináctého, zakončil svou pouť životem jeden ze spousty blogů na internetové síti. Netruchlete pro něj moc, protože ani já netruchlím, to jen tak aby se neřeklo: Takovou dobu měla blog a pak ho bez zaváhání smazala a ani se nerozloučila, a přiznejte si, že tu stejně nebylo vůbec nic kloudného ke čtení...
Dostala jsem se tam, kam jsem se nikdy nechtěla dostat, na blog plný bleskovek a nejrůznějších jiných nesmyslů, co by mi mohly zvýšit návštěvnost, s nadějí, že až to někdo bude číst, třeba konečně začnu psát normální články. Nestalo se. Ale musím přiznat, že mě to tenkrát docela i bavilo... Každopádně, je už to pryč a nevrátí se to. Všechno se mění. Proto jsem se před časem přesunula na sblog, že snad konečně budu psát něco, co by stálo za to číst. Jen doufám, že tentokrát se mi podaří nesklouznout tam kam nechci. Držte mi palce, ať se mi to povede.

Mohlo to být jasný, že k něčemu takovýmu dřív nebo pozdějc dojde. Dva blogy jsem nestíhala a navíc mi ten první přišel, když to napíšu popravdě, úplně hloupej. Ne, že tenhle by byl lepší, vím, že za čas si řeknu, co jsem to tu psala za nesmysly. Ale tady to mám alespoň trochu chuť zachovat, protože to obsahuje část mého života, ne jen samý soutěže o nej blog a tak, jako ten předchozí. Odkaz si v oblíbených stránkách nechám, tak trochu na památku a taky aby mi připomínal, co se nikdy z tohohle blogu nikdy nesmí stát...