Film Slavíci v kleci začíná, když se sejdou dva dávní spolužáci a vzpomínají na své dětsvtí, které strávili v ústavu pro převýchovu těžce vychovatelných jedinců, a na svého vychovatele jménem Clément Mathieu. Ten věřil, že všichni jsou ze své podstaty dobří, jen že je okolnosti donutily chovat se jinak, a zkusil na problematické chlapce jinou metodu, než na které byli zvyklí. Ne akci a reakci, jak hlásal ředitel. Hudbu. Založil tam pěvecký sbor, který se chvílemi potácel na hranici ilegality a neměl šanci dlouho vydržet. Ale i to stačilo. Změnilo to životy většiny tamních chovanců... A Mathieu tak měl důkaz, že i hudbou se dá vychovávat...
Někdo tenhle film kritizuje - příliš prvoplánově dojemný příběh, kde je už v polovině jasné jak to dopadne. Možná. Ale já ten film mám vážně ráda. Kdyby už ne pro film samotný, tak pro to, kde jsem ho viděla poprvé, kde jsem poslouchala ty píšničky a taky proto, že mám sama k hudbě blízko. Hudba může člověka hrozně změnit, to vím z vlastní zkušenosti. Ale nemyslím, že jsem z toho příběhu tak nadšená jen z těchhle důvodů. I když film Slavíci v kleci možná nenabídne o moc víc než nádherné písničky, stojí za to se na něj podívat, právě proto, že je o hudbě, která by dokázala změnit i celý svět...
Žádné komentáře:
Okomentovat