středa 28. září 2011

Jak (ne)péct perníčky =)

Tuhle trošku praštěnou básničku, která mě napadla včera při pečení perníčků, bych chtěla věnovat všem těm, kteří vaří jak se říká "bez reptu podle receptu". Když je pak v tom receptu nějaká chyba, nestačí se divit, co ze zamýšlené dobroty vznikne...

Jak (ne)péct perníčky
Přes rok už jsem zapomněla,
jak se pečou perníčky,
tak jsem radši vyštrachala,
recept svojí babičky.

A jsem těsto udělala
přesně podle receptu,
moc nad tím nepřemýšlela,
pekla prostě bez reptu.

A z těsta jsem vykrájela,
spoustu malých strdíček,
a jak se v receptu psalo,
dobře odmastila plech.

Za chvíli už z kuchyně,
ty perníčky voněly,
tvářily se nevinně,
všem se sliny sbíhaly.

Když jsem je pak vyndavala,
strašně nadšená z trouby,
divit jsem se nestačila
- všechny stály za houby.

Jakkoli jsem se snažila,
z toho plechu
nemastného,
vůbec mi nešly odloupat.

Takže jsem je pak musela,
za povzdechu
nešťastného,
majzlíkem pracně odsekat.


Přeju vám hezký advent a málo nehod při pečení =).

1 komentář:

  1. Super, připomnělo mi to moje předloňské perníčky - pekla jsem je poprvé a naposled. Zaručeně měkké do druhého dne, to sliboval nadpis. Perníčky byly jak betonek ještě půl roku po upečení, nakonec skončily nastrouhané na prášek nebo rozmáčené v čaji. Chuť byla dobrá, nedaly se jenom ukousnout.

    OdpovědětVymazat