Tak jsem si tu trošku pohrála s rubrikama. Vlastně mě na ten nápad přivedla Vendy se svým komentářem, když se u jednoho z minulých článků ptala, jestli je to povídka a nebo vlastní vzpomínka. Zamyslela jsem se nad tím a došlo mi, že vlastně nevím, kam bych to spíš zařadila. Mělo to něco od obojího. Tenhle problém jsem už několikrát měla a většinou to zvítězila kategorie Můj deník, kam píšu vlastně většinu článků, všechno, co mi v tu chvíli přichází na mysl. Došlo mi, že to musím nějak přetřídit. Samozřejmě jsem se kdovíjak dlouho nehrabala v archivu, abych našla všechny tyhle "zbloudilé ovce" a "oddělila zrno od plev", jak se říká. Ale pár článků jsem tam přece jen přeřadila.
Dlouho jsem přemýšlela, jak mám vlastně tuhle kategorii nazvat. Zvolila jsem název Obrazy ze života mého, což je, jak někteří z vás tuší, inspirované Máchou. Ale jenom trošičku. Není to proto, že bych si myslela, že jsem dobrá jako Mácha a ani se s ním nechci nijak srovnávat. Jenom mě tenhle název zaujal a zjistila jsem, že se perfektně hodí. Tyhle články totiž mají často jen trošku z reality a jindy zase víc, ale nikdy to není úplná skutečnost. Je to jako když se malíž dívá na krajinu a jednou jí namaluje realisticky, podruhé impresionisticky, potřetí abstraktně a pak si vybere z krajiny jenom část a tu zasadí do svého obrazu. A nebo naopak. Člověk vidí hotový obraz. Nějak si ho vyloží, nějak na něj zapůsobí. A může to být přesně tak, jak to autor zamýšlel a nebo úplně po svém. Ale nikdy se to úplně neshoduje s realitou, podle které byl obraz namalován. Takže proto Obrazy ze života mého.
Dlouho jsem přemýšlela, jak mám vlastně tuhle kategorii nazvat. Zvolila jsem název Obrazy ze života mého, což je, jak někteří z vás tuší, inspirované Máchou. Ale jenom trošičku. Není to proto, že bych si myslela, že jsem dobrá jako Mácha a ani se s ním nechci nijak srovnávat. Jenom mě tenhle název zaujal a zjistila jsem, že se perfektně hodí. Tyhle články totiž mají často jen trošku z reality a jindy zase víc, ale nikdy to není úplná skutečnost. Je to jako když se malíž dívá na krajinu a jednou jí namaluje realisticky, podruhé impresionisticky, potřetí abstraktně a pak si vybere z krajiny jenom část a tu zasadí do svého obrazu. A nebo naopak. Člověk vidí hotový obraz. Nějak si ho vyloží, nějak na něj zapůsobí. A může to být přesně tak, jak to autor zamýšlel a nebo úplně po svém. Ale nikdy se to úplně neshoduje s realitou, podle které byl obraz namalován. Takže proto Obrazy ze života mého.
Ten název se mi líbí - a ta vzpomínková povídka se mi líbila taky... a je to docela zajímavý nápad, vzít něco co se skutečně stalo a přepracovat to jako povídku. Jsem zvědavá na další! A to přirovnání k malíři a malování je taky trefné. Trochu mi to připomíná i staré rčení o pěti slepých a jednom slonovi...
OdpovědětVymazatNázev je moc pěknej. Jinak ti moc děkuji za ten tip na tvůj článek. Moc mne to zaujalo, někde se určitě pokusím nějakou knihu od té autorky sehnat. :) Moc ti díky za povzbuzení. :) Ale stejně se mi tak trochu zdá, že v dnešní době, někteří kluci tu krásu přeci jen hodnotí hlavně a nejprve podle zevnějšku, ale samozřejmě ne všichni, máš pravdu, třeba zrovna ten můj vysněný, spíše ne.....No nic, děkuju ti. :)
OdpovědětVymazat