Ještě že to tady zatím neobjevil někdo koho znám, říkám si často. Ale pak mě napadne, co by se asi tak stalo kdyby jo. Věděla bych to vůbec? Asi ne. Toho někoho by nejspíš a naštěstí nebavilo číst moje výlevy a kdyby jo, tak by svojí přítomnost asi nedal najevo. Protože spoustu věcí bych napsala úplně jinak pro známý lidi... nebo bych nepsala vůbec. Kdyby to tu někdo objevil, asi by tenhle blog úplně skončil a já bych začala psát někam jinam. Stěhovala bych tenhle blog jako kočka koťata. Už jsem to párkrát udělala. Dalo to práci, ale pro jistotu, že jo. Asi mám nějakou představu, že to někoho zajímá, co tu píšu. Možná bych se měla vrátit k deníku na papíře, ale to mi nikdy dlouho nevydrželo. Píšu to hlavně pro sebe, protože jsem ráda, když vím co se kdy dělo. No a flákám to. Třeba teď píšu úplně o ničem a vůbec nikam to nevede.
Ještě, že to tady nikdo nečte, zazubím se na monitor, když si pročítám, co jsem právě napsala, a kliknu na uložit příspěvek.
Ještě, že to tady nikdo nečte, zazubím se na monitor, když si pročítám, co jsem právě napsala, a kliknu na uložit příspěvek.
Žádné komentáře:
Okomentovat