Tak praví pověst a tak zní kouzlo.

Cestou domů pár metrů běží.

Protože jde strašně pozdě.

Protože se snaží dohnat své srdce, co jí někdy během večera vyskočilo z hrudi a zbaběle zmizelo.

Protože chce utéct před svými myšlenkami - těmi věrnými nohsledy jménem Co, Kdyby a Náhodou.

V kuchyni jí padne pohled na kalendář, na listopadové motto. "Ať půjdeš kamkoli, sám před sebou neutečeš."

Zasměje se. Pak vezme svoje srdce - které cestou spatřila prchat směrem ku Praze 6 a které se jí po velkém boji podařilo polapit - a zavře ho zpět do klece svého hrudního koše.

"Láska ji zradila podruhé," zašeptá Královský kronikář.

Tak jako v pohádce.

V tísni sním sny vysněných plísní

Kdybyste mě náhodou někdy potkali v supermarketu v oddělení mléčných výrobků a divili se, proč se tak přiblble usmívám, je to pravděpodobně proto, že jsem zrovna na obalu nivy objevila nápis: "Obsahuje Penicillium roqueforti," nebo něco podobného.

(Ať žije deformace školou!)

Stonohy, stonožky a stonoženky

Potřebovala bych:

1. Aby papírové labutě nekončily v půllitrech od piva.

2. Aby se v nedělních oznámeních nevyskytovala slova jako "společenský" a "večer".

3. Abych se ve Vídni ze žalu neopila svařákem.

4. Sehnat nejméně tři vkusné jednobarevné polštáře.

5. Aby se mi podařilo koupit plnící pero, které se během jediné tříhodinové přednášky a) nemusí desetkrát doplňovat, b) nerozpadne se a c) nerozskřípe se.

6. Aby globální oteplování bylo pouze vymyšleným jevem.

7. Pochopit, jak se dá uvěřit v Boha na základě druhé věty termodynamiky. (Ačkoliv tvrzení, že teplo nemůže samovolně přecházet z tělesa studenějšího na teplejší, zní celkem logicky, v podstatě dokazuje, že předchozí přání z tohoto seznamu zůstane pouze přáním - neboť v přítomnosti těles teplejších všechna studená tělesa zteplají, alespoň částečně. Navíc mi to pořád nepřijde jako důkaz Boží existence.)

8. Abych nebyla pořád nucená okolnostmi k bludnému holanďanování.

9. Aby se Bílá laň třikrát v lásce nezklamala.

10. Abych měla komu říct: Jediné, co potřebuji, jsi Ty.

"Víš, co se stane, když člověku zabráníš dělat to, co umí nejlépe? Normálně se z toho zblázní."

Netuším, jestli je psaní zrovna tou věcí, kterou umím nejlíp - ale zabraňte mi psát... a já se zblázním. Spolehlivě.

Takže...

11. Nikdy nepřestat psát.

Sklo je kapalina

Princ zrazuje v každém okamžiku

svou malou mořskou vílu...

Vždyť cizí kněžna mluví.

(A jak roztomile!)

(Hab alles ausprobiert, damit es sich verzieht,
doch leider hat das alles keinen Zweck.)

Zítra se bude létat.

A já mám křídla,

spravené Popelčí střevíčky

a zmatek v hlavě.