Zobrazují se příspěvky se štítkemVýtvarno. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVýtvarno. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 17. července 2012

(Výtvar)Ničení aneb Příběh jedné tašky

Když se u nás vyrábí, tak se prostě vyrábí. Nemůžete se divit ničemu...
(Názorná ukázka z koupelny.)



A k tomu jeden romantický taškopříběh:
Světěm se potloukal osamělý človíček a jeho život se mu zdál strašně prázdný...

... jenže byl tu i někdo druhý, který si myslel totéž...

... a pak se tihle dva potkali a od té doby chodili světem spolu :).

středa 5. října 2011

V pokoji se mi usadila černá kočka

Tenhle plakát jsem objevila při úklidu. Kdysi dávno ho někde dostala mamka, ale nelíbil se jí. Tak jsem si říkala, že by nebylo úplně od věci ho takhle po letech někde vyvěsit...


Je pravda, že už má poněkud vybledlejší barvy, než originál. Chvíli jsem googlila, a tak jsem se dopátrala, že ten pochází od švýcarského malíře a grafika Theophila Alexandra Steinlena.
Tak snad mi tahle černá kočka nebude nosit neštěstí...

čtvrtek 22. září 2011

Terakotová armáda

Terakotová armáda prvního čínského císaře bývá označována za osmý div světa. Čchin Š'chuang-ti nařídil stavbu hrobky ve svých čtrnácti letech. Chtěl si tak zajistit úniková vrátka pro případ, že by jeho pátrání po tajemství nesmrtelnosti nebylo úspěšné. Čchin Š'chuang-ti byl jinak ovšem krutý samovládce, který neváhal využít jakýchkoli prostředků k udržení moci.


Původně měl prý císař v plánu nechat pohřbít celou svoji opravdovou armádu, ale jeho moudří rádcové mu to rozmluvili a navrhli mu náhradní řešení. A tak za čtyřicet let vzniklo v císařských sochařských dílnách 8000 vojáků, každý s vlastními obličejovými rysy. Na několik vojáků narazili obyvatelé roku 1974 při výkopu studny. Archeologický průzkum na sebe nenechal dlouho čekat. Všechny sochy však byly poškozené, rozbité vykradači, kteří zaútočili na hrobku krátce po císařově smrti.


Repliky 150 vojáků z armády jsou k vidění v pražské Lucerně do 28.10., to znamená do zítřka.
Více informací najdete na http://www.terakotovaarmada.cz/
Obrázky převzaté z http://sounadrzky.blogspot.com/2009/05/terakotova-armada-v-praze.html

Tanec u Bougival

Líbí se mi Renoirův styl malby. A to nejen proto, že mám ráda většinu impresionistů...


Tenhle obraz od Renoira jsem se pokoušela kreslit jednou o výtvarce. Nepovedlo se. Ale nevadí, chybama se člověk učí. Někdo rychlejc, někdo pomalejc. Záleži na tom, jak dlouhý má vedení...

úterý 20. září 2011

Na pražské střechy pršelo...

Heute hat es geregnet und ich war in der Schule.
Ich habe das Tagebuch geschrieben.

Paul Cézanne - Dům doktora Gacheta

Gestern habe ich ein bisschen fotografiert...


Kdo čekal nějaký inteligentní článek, ať si nechá zajít chuť.


Říkejte si, co chcete. Mně se v Cézannově ateliéru líbilo. A tečka.

pondělí 19. září 2011

Výstava Leonardo da Vinci

Tak po dlouhé době zase můžu napsat něco o nějaké výstavě. Tentokrát jsme se s mamkou vypravily na výstavu Leonardo da Vinci: člověk - vynálezce - génius, do paláce Rapid u Václaváku. Kdo by čekal nejvíc výtvarnou část Leonardova díla, asi bude docela překvapený. Tahle výstava se mu totiž věnuje hlavně jako vynálezci. Padesát jeho vynálezů je tam dopodrobna rozebraných a vyrobených z materiálů, které se používaly v jeho době, to znamená hlavně dřevo a plátno. Navíc u většiny z nich si můžete přímo vyzkoušet, jak fungují, pokud tam není výslovně napsané, že se nemáte dotýkat. Takže si třeba můžete zkusit zvedat předměty na kladkostroji nebo se ze všech stran prohlédnout v zrcadlové síni (ten, kdo si přijde moc tlustý, by tam radši ani neměl chodit, ty zrcadla člověka hrozně rozšiřují =)). Myslím, že tahle výstava zaujme hodně lidí, protože je to zaměřené na víc oborů, jednak na techniku, ale je tam i místnost plná replik Leonardových maleb s historií díla. Výstava je navíc provázena Leonardovou hudbou. Můžete si také prolistovat asi tisícistránkovou knihou se všemi kresbami, malbami a samozřejmě životopisem. Myslím, že stojí za to tuhle výstavu navštívit. Kdyžtak se ještě podívejte na oficiální stránky výstavy: http://www.leonardo-da-vinci.cz/. A ještě jedna připomínka pro vás, co se tam chystáte. Pořádně se oblečte. Opravdu, žádné teplo tam vážně není. A když tam jako my strávíte přes dvě hodiny, tak abyste tam nezmrzli =)...

neděle 18. září 2011

Zwinger - umělcova radost nebo krize?

Tak tenhle týden jsem si umění opravdu užila... Nejdřív ta výstava čínských maleb, pak ještě Uměleckoprůmyslové muzeum a na závěr, včera, prohlídka drážďanského Zwingeru. Tam je tolik věcí, že člověk neví, co si dřív vybrat. Za prohlédnutí určitě stojí galerie starých mistrů, kde je spousta obrazů ze 14. - 18. století. Nejznámější tam je Sixtinská Madona od Raffaela, Portrét Saskie od Rembrandta (od něj je tam hodně věcí), díla Rubense a spousta dalších obrazů od známých malířů (Boticelli, Tizian, Tintoretto, Cranach, Vermeer, El Greco, Vélasquez, Jan van Eyck...), takže člověk je za chvíli už jaksi zahlcen uměním. Pak jsme ještě navštívili zbrojnici (úžasná sbírka zbraní, brnění a tak), sbírku porcelánu (hlavně japonský, čínský a míšeňský porcelán, zajímavý, ale je ho poněkud moc) a tzv. Zelenou klenbu (nejsem si jistá s překladem), kde je sbírka klenotnických prací ze 17. - 19. století (ještě se může navštívit stará Zelená klenba, ale na to neplatí souhrnná vstupenka, takže tam jsme nebyli). Jen tohle jsme prohlíželi šest hodin, takže celý Zwinger se nedá za jeden den projít, protože je toho tam spoustu (ještě třeba mincovna, mědirytecký kabinet a různé výstavy). I když je pravda, že spousta věcí je momentálně zavřených a zrovna ty skoro nejzajímavější - galerie nových mistrů, sbírka soch (z pěti tisíciletí - od antiky až do dnešní doby) a matematicko-fyzikální salon (staré dalekohledy, globusy a tak). Takže se obávám, že se tam budeme muset ještě vypravit až to otevřou, protože třeba tu druhou obrazárnu bych chtěla vidět. Ale i kdyby to otevřený bylo, tak se to za jeden den stihnout opravdu nedá...

Výstava čínské tušové malby... malá výtvarná recenze =)

Tak jsem slíbila, že napíšu, jak se mi včera líbilo na té výstavě. Vzhledem k tomu, že já nejsem moc zvyklá vymetat výstavy, tak jsem snad ještě nikdy Valdštejnskou jízdárnu nenavštívila. Po zaplacení nehorázného vstupného (po 16:00 je poloviční sleva, takže pokud byste tam chtěli strávit míň než dvě hodiny, určitě se to vyplatí) nám dali ještě vyplnit dotazník, za který jsme s mamkou obdržely zdarma lístek do zámku Zbraslav. Pak už přišla samotná výstava s něco přes sto obrazy. Nejvíc z nich namaloval Čchi-pajš, majitel studovny na Vypůjčené hoře, stařec bohatý třemi sty pečetí a starý okřehek, jak se podepisoval. Naštěstí byly u obrazů překlady z čínštiny (skoro na všech obrazech je něco napsané, jako verše a tak). No je to prostě úplně jiný svět, jiný způsob myšlení, k něčemu by docela chtěly vysvětlivky, třeba co znamená přísloví "Neupravuj si čapku pod švestkou.", nebo co je to technika malby "vystižení duchovní podstaty". Ale jinak je to tam fakt zajímavý. Pro navození atmosféry tam ještě hraje čínská hudba, ale mají jaksi omezený repertoár, takže když je tam člověk dýl, písně se opakují. Na konci si ještě můžete vyzkoušet činskou malbu podle katalogů v improvizované dílně (nízký stůl, proutěná sedátka a úžasné lampy), jenomže z nástrojů už jaksi nezbylo nic, takže jde kreslit buď tuší (ale jen tím, co je zespodu na víčku) nebo fixem. Jinak, mně se tam moc líbilo, ale samozřejmě to nemusí být styl všech. Kdo by chtěl vědět víc, tak další info je na stránkách Národní galerie, nebo třeba tady: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008060006 .
0

Výstava čínské tušové malby

Jinak, za chvíli se chystám na výstavu čínské tušové malby 20. století, takže se ozvu, pro všecny umělecký lidičky, jaký to tam je...

Mistři čínské tušové malby 20. století

Místo: Valdštejnská jízdárna
30.04.2008 - 02.11.2008
Autorka a kurátorka: Michaela Pejčochová


Národní galerie v Praze vlastní jedinečnou kolekci čínské tušové malby 20. století, čítající na 260 obrazů, která nemá v západních sbírkách dálněvýchodního umění obdoby. Již od první třetiny 20. století existovaly intenzivní kontakty mezi českými umělci, cestovateli a badateli a jejich současníky v Číně a Japonsku. Díky nim se do českých sbírek dostala některá raná či jinak unikátní díla soudobých malířů. Přátelské vztahy mezi Československem a Čínou v padesátých letech pak umožnily získání dalších mistrovských děl, která byla často pořízena přímo v ateliérech slavných malířů. Sbírka čínského tušového malířství 20. století v Národní galerii v Praze byla v rámci příprav výstavy poprvé v úplnosti zpracována a zhodnocena
ve vztahu k jiným světovým kolekcím a významu jednotlivých děl v celku tvorby svých autorů. Prezentaci doprovodí velký vědecký katalog s reprodukcemi všech obrazů sbírky. Setkáme se zde s celou řadou prací snad nejslavnějšího malíře dvacátého století, Čchi Paj-š´e (1864-1957), ale i s díly mistrů Li Kche-žana (1907-1989), Fu Pao-š´e (1904-1965), Chuang Pin-chunga (1865-1955), Sü Pej-chunga (1895-1953), Čang Ta-čchiena (1899-1983) a mnoha dalších. Výstava bude rozdělena na dva cykly vždy přibližně se stovkou exponátů. Obměna, která je vzhledem k citlivosti materiálu na světlo nezbytná, proběhne v posledním červencovém týdnu.
(stránky Národní galerie)