Páteční moudra

Tak, jaká jsou moje dnešní sdělení světu?
1. Čtu Sofiin svět. (May, díky za tip :))
2. Nevím, jestli se mám přihlásit na seminář z filosofie a nebo si vybrat nějaký flákací. Neotevřela se mi totiž ani biologie, ani chemie...
3. Objevila jsem další naleziště čtyřlístků, a to přímo na naší zahradě. (Aneb ano, pořád hledám štěstí v jeteli, místo toho, abych se snažila opravdu nějaký štěstí zažít...)
---
Zítra má být konec světa. Nevěřím tomu, že bude. Ale uvědomila jsem si, že bych měla říct některým lidem, jak moc je mám ráda - než bude pozdě. Já vím, trošku zvlášní myšlenky, ale stát se může všechno. Třeba mě může zítra zajet auto a pak už nikdy nestlihnu to, co jsem stihnout chtěla.
Dobře, možná jsem příliš ovlivněná tím, co jsem nedávno četla v knížce Příběhy pro potěchu duše od B. Ferrera. Ale nezbylo mi nic jiného, než tomu textu dát za pravdu.
Nikdy nečekej na zítřek, když máš někomu říct, že ho máš rád. Udělej to hned. Nemysli si: "Ale moje maminka, mé dítě, má žena... ta to přece ví." Snad to vědí. Ale tobě nic neudělá, když jim to zopakuješ. Nedívej se na hodiny, zvedni telefon: "To jsem já. Chci ti jen říct, že tě mám rád."
Vezmi za ruku člověka, kterého máš rád, a řekni mu: "Potřebuji tě."
Láska je život. Je země mrtvých a země živých, Jediný rozdíl mezi nimi je v lásce.