Popravdě řečeno, některé rubriky na svém blogu celkem zanedbávám. Mezi ně patří i ta knižní. A tak se mi docela hodilo, když jsem na blogu Vendy narazila na knižní řetězák. Řetězáky vlastně moc nevyplňuju. Většina z nich mi přijdě poměrně hloupá a řetězákové nadšení snad nějak vyprchalo se zrušením mého starého blogu. Jenomže tenhle mě výjimečně nadchl. Protože jsem knihomol a knížek jsem přečetla už opravdu hodně, pokusím se na ty nelehké otázky odpovědět a srovnat si tak v hlavě to, co mi přinesly ty nespočetné strany, kterými jsem se prokousala.
1. Kniha, která změnila tvůj život
Hned nad první otázkou jsem musela docela dlouho přemýšlet. Žádná kniha totiž úplně nezměnila přímo můj život. Vzpomněla jsem si jen na jednu, která poměrně hodně změnila můj názor na život. Snad mě naučila i to, abych měla svůj život ráda. Tou knihou je Veronika se rozhodla zemřít od Paula Coelha. Je to poměrně působivá knížka - Veronice se nepovede sebevražda a vzbudí se v psychiarické léčebně. Lékaři jí řeknou, že si při pokusu o sebevraždu poškodila srdce a zbývá jí už jen pár dnů života. Veronika si postupně uvědomuje, že touží žít... Jak říkám, působivá knížka. A ještě o hodně víc na vás zapůsobí, když zrovna dvakrát nemilujete svůj život, v tom období, kdy to čtete, vám zrovna divně buší srdce a co víc... když se jmenujete stejně jako hlavní hrdinka.
Nesouhlasím se všemi myšlenkami, co se v téhle knize objevují, ale rozhodně souhlasím s jejím poselstvím. Jak tohle poselství změní můj život, to se asi teprve uvidí...
Hned nad první otázkou jsem musela docela dlouho přemýšlet. Žádná kniha totiž úplně nezměnila přímo můj život. Vzpomněla jsem si jen na jednu, která poměrně hodně změnila můj názor na život. Snad mě naučila i to, abych měla svůj život ráda. Tou knihou je Veronika se rozhodla zemřít od Paula Coelha. Je to poměrně působivá knížka - Veronice se nepovede sebevražda a vzbudí se v psychiarické léčebně. Lékaři jí řeknou, že si při pokusu o sebevraždu poškodila srdce a zbývá jí už jen pár dnů života. Veronika si postupně uvědomuje, že touží žít... Jak říkám, působivá knížka. A ještě o hodně víc na vás zapůsobí, když zrovna dvakrát nemilujete svůj život, v tom období, kdy to čtete, vám zrovna divně buší srdce a co víc... když se jmenujete stejně jako hlavní hrdinka.
Nesouhlasím se všemi myšlenkami, co se v téhle knize objevují, ale rozhodně souhlasím s jejím poselstvím. Jak tohle poselství změní můj život, to se asi teprve uvidí...
2. Kniha, kterou jsi četl(a) více než jedenkrát
No, tak musím se přiznat, že těch bylo opravdu dost. Jako první musím zmínit Nerudovy Povídky malostranské, protože na těch jsem v podstatě vychovala svou lásku ke knížkám. Pak také Píseň pro Arbonne od G. G. Kaye, první kniha, kterou jsem si půjčila v městské knihovně (bohužel od té doby skoro všechny výtisky stáhli), opravdu výborný fantasy příběh, k němuž jsem se také vrátila. Potom samozřejmě Tolkienův Hobit. Taky Harry Potter, prvních pět dílů jsem četla víc než jednou, vlastně některé třeba i tříkrát. A taky některé díly Muminků. No, to by asi tak stačilo (nemůžu se tak rozepisovat, to bych strávila celý den u počítače)...
No, tak musím se přiznat, že těch bylo opravdu dost. Jako první musím zmínit Nerudovy Povídky malostranské, protože na těch jsem v podstatě vychovala svou lásku ke knížkám. Pak také Píseň pro Arbonne od G. G. Kaye, první kniha, kterou jsem si půjčila v městské knihovně (bohužel od té doby skoro všechny výtisky stáhli), opravdu výborný fantasy příběh, k němuž jsem se také vrátila. Potom samozřejmě Tolkienův Hobit. Taky Harry Potter, prvních pět dílů jsem četla víc než jednou, vlastně některé třeba i tříkrát. A taky některé díly Muminků. No, to by asi tak stačilo (nemůžu se tak rozepisovat, to bych strávila celý den u počítače)...
3. Kniha, která tě nejvíc rozesmála
Teď si nevzpomínám na žádnou konkrétní. Nejspíš to byly asi všechny Prattchetovy zeměplošseké knížky (zas tak moc jsem jich nečetla), nejvíc asi Soudné sestry a Maškaráda (oboje jsem viděla taky na divadle a můžu jenom doporučit). Také mě pobavila trilogie o Hermuxi Tantamoqovi (všechny knížky jsem taky četla aspoň dvakrát) - Čas ani myš nezastaví, V písku času, Není čas ztrácet čas.
4. Kniha, která tě rozplakala
Nevím, kdy jsem naposled plakala nad nějakou knihou. Možná proto, že čtu především v tramvaji a tam by bylo trošku hloupé slzet :). Co mě ale docela "vzalo", byl Evžen Oněgin, nevím proč, ale nad ním bych si i zaplakala. Jinak vlastně nevím.
5. Kniha, kterou si přeješ, aby byla napsaná
Tak tady odpovím možná malinko sobecky. Přeju si totiž, aby byla napsaná a vydaná kniha, jejíž autorkou bych byla já. Ehm. Z toho bych měla vážně ohromnou radost, kdybych na to měla, něco vymyslet, napsat, dokončit a vydat. To bych na sebe třeba i byla hrdá.
Jinak si ale vždycky povzdechnu nad tím, když čtu nějakou nádhernou knihu a vím, že nebude mít pokračování, nebo že autor už nenapíše žádnou podobně skvělou knížku (většinou proto, že už je po smrti). Mohla bych jmenovat například Pána Prstenů (ač je to ucelené dílo, byla bych ráda, kdyby mělo pokračování).
6. Kniha, kterou si přeješ, aby nikdy nebyla napsaná
Popravdě, když čtu něco hodně literárně nekvalitního (otázka ale je, jak moc to můžu posoudit), občas si říkám, jak tohle mohl někdo napsat. Ale asi jsem si nikdy nepomyslela: Tohle autor vážně přehnal, to se vážně nemělo vydat. Akorát mě teď napadá třeba Hitlerův Mein Kampf, jestli se to dá počítat, nebo něco podobného.
Teď si nevzpomínám na žádnou konkrétní. Nejspíš to byly asi všechny Prattchetovy zeměplošseké knížky (zas tak moc jsem jich nečetla), nejvíc asi Soudné sestry a Maškaráda (oboje jsem viděla taky na divadle a můžu jenom doporučit). Také mě pobavila trilogie o Hermuxi Tantamoqovi (všechny knížky jsem taky četla aspoň dvakrát) - Čas ani myš nezastaví, V písku času, Není čas ztrácet čas.
4. Kniha, která tě rozplakala
Nevím, kdy jsem naposled plakala nad nějakou knihou. Možná proto, že čtu především v tramvaji a tam by bylo trošku hloupé slzet :). Co mě ale docela "vzalo", byl Evžen Oněgin, nevím proč, ale nad ním bych si i zaplakala. Jinak vlastně nevím.
5. Kniha, kterou si přeješ, aby byla napsaná
Tak tady odpovím možná malinko sobecky. Přeju si totiž, aby byla napsaná a vydaná kniha, jejíž autorkou bych byla já. Ehm. Z toho bych měla vážně ohromnou radost, kdybych na to měla, něco vymyslet, napsat, dokončit a vydat. To bych na sebe třeba i byla hrdá.
Jinak si ale vždycky povzdechnu nad tím, když čtu nějakou nádhernou knihu a vím, že nebude mít pokračování, nebo že autor už nenapíše žádnou podobně skvělou knížku (většinou proto, že už je po smrti). Mohla bych jmenovat například Pána Prstenů (ač je to ucelené dílo, byla bych ráda, kdyby mělo pokračování).
6. Kniha, kterou si přeješ, aby nikdy nebyla napsaná
Popravdě, když čtu něco hodně literárně nekvalitního (otázka ale je, jak moc to můžu posoudit), občas si říkám, jak tohle mohl někdo napsat. Ale asi jsem si nikdy nepomyslela: Tohle autor vážně přehnal, to se vážně nemělo vydat. Akorát mě teď napadá třeba Hitlerův Mein Kampf, jestli se to dá počítat, nebo něco podobného.
7. Kniha, kterou právě čteš
Zrovna jsem dočetla Dům o tisíci patrech, výbornou scifi od Jana Weisse (nebo možná spíš předchůdce scifi). A teď se chystám na trochu oddechovější knihu - PopCo od S. Thomasové, na kterou jsem slyšela docela dobré ohlasy. A ještě mám rozečtené Feuchtwangerovy Lišky na vinici, což je opravdu výborná knížka, jen zkrátka trošku rozvláčnější...
Tak, tady skončím s první částí řetězáku, abych neměla tak dlouhé články, zbytek vyplním jindy, až nebudu tolik zaneprázdněná s DMD a jinými podobnými psavými aktivitami. A děkuji Vendy, že jsem jí směla tehle řetězák ukradnout :D.
Zrovna jsem dočetla Dům o tisíci patrech, výbornou scifi od Jana Weisse (nebo možná spíš předchůdce scifi). A teď se chystám na trochu oddechovější knihu - PopCo od S. Thomasové, na kterou jsem slyšela docela dobré ohlasy. A ještě mám rozečtené Feuchtwangerovy Lišky na vinici, což je opravdu výborná knížka, jen zkrátka trošku rozvláčnější...
Tak, tady skončím s první částí řetězáku, abych neměla tak dlouhé články, zbytek vyplním jindy, až nebudu tolik zaneprázdněná s DMD a jinými podobnými psavými aktivitami. A děkuji Vendy, že jsem jí směla tehle řetězák ukradnout :D.
Žádné komentáře:
Okomentovat