Nemůžeš nic.
Nic než stát a dívat se
na člověka, který neunesl svůj kříž.
Nesmíš natáhnout ruce a zachytit ho,
i když padá do propasti,
odkud není návratu.
Nedokážeš se ani pohnout,
protože tím bys musel překonat
nekonečnou půlitelnost prostoru.
Nepláčeš - slzy vyschly.
Neutěšuješ - srdce máš z kamene.
Jediné, co cítíš,
je strašlivá bezmocnost.
Nemůžeš dělat vůbec nic.
Nemůžeš nic, moste sebevrahů!
Nic než stát a dívat se
na člověka, který neunesl svůj kříž.
Nesmíš natáhnout ruce a zachytit ho,
i když padá do propasti,
odkud není návratu.
Nedokážeš se ani pohnout,
protože tím bys musel překonat
nekonečnou půlitelnost prostoru.
Nepláčeš - slzy vyschly.
Neutěšuješ - srdce máš z kamene.
Jediné, co cítíš,
je strašlivá bezmocnost.
Nemůžeš dělat vůbec nic.
Nemůžeš nic, moste sebevrahů!
Krásné, jako vždy! I když neskutečně smutné... Jak píšeš, vidím to před očima.
OdpovědětVymazat