Venku tiše sněží.
A mráz zas kreslí na chodníku
skvostná díla ledová,
chyť tu krásu okamžiku,
ať se ti nikam neschová.
Zdržet tak čas na chvilinku,
čas, kdy smí člověk milovat,
přerušit dějovou linku,
Faustovi za pravdu dát.
Prostě jen být, být tu s tebou,
třeba mlčet, nemluvit,
z venku ještě ruce zebou,
uvnitř srdce začlo žít.
Jenže všechno jednou končí,
dívám se, jak odcházíš.
Trpí, kdo se nerozloučí,
doufám že se nezlobíš...
A venku zatím tiše sněží.
A mráz zas kreslí na chodníku
skvostná díla ledová,
chyť tu krásu okamžiku,
ať se ti nikam neschová.
Zdržet tak čas na chvilinku,
čas, kdy smí člověk milovat,
přerušit dějovou linku,
Faustovi za pravdu dát.
Prostě jen být, být tu s tebou,
třeba mlčet, nemluvit,
z venku ještě ruce zebou,
uvnitř srdce začlo žít.
Jenže všechno jednou končí,
dívám se, jak odcházíš.
Trpí, kdo se nerozloučí,
doufám že se nezlobíš...
A venku zatím tiše sněží.
Poslys, doufam, ze mi das vedet, az se ti stane neco zajimaveho! Zda se mi to, nebo tohle vypsda docela nadejne?
OdpovědětVymazat