sobota 8. října 2011

Už zas vyšiluju

Nějak se musím smát. Je to takový ten vnitřní úsměv, který jde přímo ze srdce a jde to těžko popsat.
Lidi, já jsem nenapravitelný případ...
Pomoc.
Radši už nic dalšího psát nebudu, tím bych to jen zhoršovala...

Až poletíš letadlem, zamávej mi z okýnka. Haha.

Žádné komentáře:

Okomentovat