Kolik stromů je ve Stromovce?

A do kolika slov se vejde svět? Ano, uznávám, mohli bychom filosofovat o tom, že svět se vecpe buď do jednoho slova a to sice do slova "svět", a nebo že ho naopak člověk nemůže vyjádřit ani nekonečnem sebedelších vět. Ať je tomu tak, nebo tak, my, co jsme se v sobotu sešli ve Stromovce, jsme se jednoznačně shodli, že počet slov, popisujících svět je přesně sto a ani o jedno víc, ani míň. Že šikovný vypravěč do nich dokáže vepsat všechno podstatné...
Ano, přesně tak. V sobotu jsem totiž absolvovala svůj historicky první piknik s neznámými lidmi a obličeje skryté za několikapísmennou přezdívkou tak získaly svůj tvar... Faktem je, že jsem se toho srazu předem děsila... Možná ale, že když už jsem přežila DMD, tak už mě neskolí nic, alespoň ne v literárním světě... a skutečně, neskolilo mě to. Z příjemného posezení se mi ani nechtělo domů, ai když na druhou stanu jsem si tam přišla malinko jako cizinec... Ale jestli to chci v životě někam dotáhnout, ať už v čemkoli, musím se naučit svůj strach překonávat...
Piknik ve Stromovce vystřídalo desetiminutové plavání v bazénu, rychlé převlíkání, odjezd na Muzejní noc, prohlídka Chlupáčova muzea historie země, Starého královského paláce na Hradě a Španělské synagogy, pak hledání nejrychlejší cesty domů, přičemž nám ujely všechny noční tramvaje, které mohly, a návrat domů ve dvě v noci. Takže ano, sobota by se dala považovat za vcelku vydařený den =D.