A/N: Tak ještě do třetice. (Bude průběžně aktualizováno.)
Pondělí
Zápočet za hodiny lektvarů,
kde jsem se naučila vařit brokolicovou polévku,
švindlovat
a zírat na obrýleného doktoranda,
a kde si "člověk může šlehnout při výuce",
aniž by si toho někdo všiml.
(Je libo ether, aceton či snad toluen?
Máme všechno!)
Úterý
Pan Schrödinder nenapíše.
Asi někde sbalil
nějakou kočku.
(Interní vtípek
typu 3 mileny v 1.)
Čekání na Godota
by se mělo přejmenovat.
Na Čekání na Schrödingera.
Středa
Cestou do školy si ještě dojdu utrhnout čtyřlístek
a v tramvaji dovolím pavoučkovi
udělat si pavučinu v mých vlasech.
Potřebuji štěstí na své straně,
když nevím, kolik žaberních štěrbin má kopinatec.
Tím spíš, že mi teče oko na silonkách
a že jdu pozdě.
Čtvrtek
Kupuji Milku za třináct devadesát,
povídám si s vycpaným ježkem ve vitríně
a zase bloudím ve školním labyrintu.
(Aspoň, že sklepením jsem se tentokrát vyhnula
velkým obloukem.
Už mám toho rozbluďování se akorát dost.)
Ještě jsem nepřemýšlela ani nad bakalářkou
a už se mě ptají na téma diplomky.
"Já ti tak závidím, že jsi teprve v prváku."
"Však on čas letí. Za chvíli
budu zase já někomu závidět."
Poznamenat si:
Do deště si už nikdy nebrat úzké boty na podpatku!
Pátek
Dneska asi takhle:
Sobota
V autobuse
jsem si málem sedla na slimáka
(není to žádné krycí jméno)
a už se začínám měnit v Impatiens
(ačkoliv k noli-tangere to pořád ještě nedospělo).
Pane Schrödingere, to Vaše mlčení mě sebralo,
tak radši pojedu sbírat kytky.
A Vy jděte třeba k Fructus cynosbati.
Neděle
Třetí stupeň ježčího ohrožení
a třetí stupeň povodňové aktivity.
Stěžuju si svému stínu:
kdo mi podá kopretinu?
Nikam se nejede
a já se opět nenaučím
rozpoznat olši od topolu.
A takhle bude vypadat zítřejší pokus o náhradní program:
(Pokud to někdo nepoznal, všechny obrázky pocházejí z knihy o mumincích od T. Janssonové.)
K pondělku - když jsem vyráběl laminátové součásti na trojkolky a jakási laminátová kola pro Siemens, snad nikdy se nestalo, že by někdo byl na konci pracovní doby ve špatné náladě. A to se jedna kolegyně rozváděla. Ať žijí ředidla!
OdpovědětVymazatA v červenci už bude hezky. Už příští týden bude hezky, protože se nevyhnu obleku a to bych se moc divil, kdyby nebylo aspoň 30°C. Ve stínu.
[1]: Abyste pak nebyl překvapen - já si totiž zase myslím, že bude opravdu ošklivo, protože jedu na celý týden sbírat kytičky do terénu a to bych se skoro zase divila já, kdyby se vyčasilo. Tak si nezapomeňte deštník, ať Vám ten Váš oblek nepromokne. Já jsem takhle jednou šla kamarádce na nějaký závěrečný koncert, hezky jsem se oblékla - sukně, halenka a malá kabelka, do které se samozřejmě žádný deštník nevešel. Nechala jsem si dostatečnou časovou rezervu, abych nepřišla pozdě, vytiskla jsem si mapu a mohla jsem vyrazit. Jenže mapu jsem nechala ležet doma na stole (samozřejmě jsem se na ni předem nepodívala, na co, když ji přece budu mít s sebou) a tak jsem, když jsem vystoupila z tramvaje, začala pořádně bloudit. A za pár minut se navíc spustil takový liják, že jsem v hledání ani nemohla pokračovat. No, zkrátím to - na koncert jsem přišla asi o půl hodiny později a vypadala jsem jako divoženka, z těch mých dlouhých vlasů a z té původně nažehlené sukně crčela voda, boty jsem měla špinavé, prostě nádhera. Kamarádčinu skladbu jsem naštěstí stihla - a ona navíc byla shovívavá, nezanevřela na mě, a na koncerty mě taky ještě občas pozve...
OdpovědětVymazatU nás už je skoro hezky! Jestli neodmaturuji, bude se živit jako rosnička.Cože, jako divoženka? Chcete tím snad říct, že Vy nejste neustále okouzlující? :-O
OdpovědětVymazatA pořádně promoknout je docela fajn, vždycky se, když už mi dojde, že suchý nevyváznu, dostanu do takového hysterického rozpoložení a nepříčetně se směju. Potom ovšem zpravidla kuckám.
[3]: Musíte odmaturovat! Kromě toho, že Vám samozřejmě držím palce, tak jako rosnička byste se tedy neuživil... U nás celou noc lilo jako z konve a teď jsem se dozvěděla, že nám kvůli povodním zrušili to botanické cvičení (je tam třetí povodňový stupeň a půlka tábora pod vodou už teď). A já se tam tak těšila! :(
OdpovědětVymazatA samozřejmě, že nemohu být stále okouzlující. Kdyby byl takový každý, pak byste přeci už nebyl výjimka! :D
Milá Eliade, probouzíš ve mně zahanbení nad mou kulturní zaostalostí. Až se jednou vynořím ze všech těch odborných publikací o psychopatologii, musím si někdy přečíst mumínky. Vypadají na více než vděčný fandom :)
OdpovědětVymazatDěkuji za palce! Máte asi pravdu... :( Zrušené botanické cvičení mě mrzí. Pojedete, až se počasí umoudří, nebo Vám ho zrušili úplně?
OdpovědětVymazatA v posledním bodě máte taky pravdu... Vy asi máte neustále pravdu!
[5]:: No jo, muminci jsou vděčný fandom (jak sis možná mohla všimnout už na sosácích, zvlášť loni) a taky vděčná četba. Četlaj jsem si je, třeba když jsem byla nemocná nebo o zkouškovém, když jsem potřebovala něco číst, ale na nic náročnějšího jsem prostě neměla kapacitu... A rozhodně to není nějaká kulturní zaostalost, člověk nemůže znát všechno :).[6]:: To víte, eliade má vždycky pravdu - a nemá-li pravdu, platí bod č.1: eliade má vždycky pravdu ;).
OdpovědětVymazatDneska nám napsali, že to ruší úplně a přesouvá se to až na druhou polovinu září. Je to rozumné, protože bychom se stejně nikam nedostali (padla i varianta chodit na kytky kolem Prahy) a navíc spousta lidí má teď úplně jiné starosti, než řešit, jaký je rozdíl mezi dubem zimním a letním...
Sednout si na slimáka? Brr, to by o mně věděl celý autobus. Stačilo, že jsem dneska na okně viděla můru!
OdpovědětVymazatJakožto správnou bioložku mě hned tak nějaký slimák nevyděsí. Ani v autobuse. Ale sednout bych si na něj tedy nechtěla... I když ne proto, abych mu zachránila život - měl už to stejně, chudák, za sebou.
OdpovědětVymazat[7]: S tou první větou jsem si lámal hlavu celý večer, potom jsem ji konzultoval s kamarádem, ale stejně jsme (ani ve dvou!) nedospěli k žádnému jednoznačnému závěru. Tak Vám nevím, asi hloupnu. Přitom v TSP se mi dařilo... Nemohla byste aspoň naznačit? :(
OdpovědětVymazat[10]: Teď zase nechápu já, co nechápete Vy a případně proč to nechápete... Ale to je asi nejspíš tím, že neznáte ten "originál" (čemuž se ale divím, protože tuhle průpovídku používá kde kdo) - myslím, že se to říká o šéfech (případně možné zaměnit za matku, otce, tchýni, třídního učitele, cokoliv), a to sice: 1. Šéf má vždycky pravdu. 2. Nemá-li šéf pravdu, je třeba řídit se pravidlem č. 1. Takže nebojte, nehloupnete :).
OdpovědětVymazat[11]: Aha! Průpovídku samozřejmě znám, jen už jsem asi zblblý ze všech těch analytických oddílů, hledal jsem ve Vaší větě kdovíco! :D
OdpovědětVymazatJak je možné, že jsem až do teď neznala muminky? Soudě podle těch několika ukázek to budu muset napravit...
OdpovědětVymazat