A/N: Tak ještě do třetice. (Bude průběžně aktualizováno.)
Pondělí
Zápočet za hodiny lektvarů,
kde jsem se naučila vařit brokolicovou polévku,
švindlovat
a zírat na obrýleného doktoranda,
a kde si "člověk může šlehnout při výuce",
aniž by si toho někdo všiml.
(Je libo ether, aceton či snad toluen?
Máme všechno!)
Úterý
Pan Schrödinder nenapíše.
Asi někde sbalil
nějakou kočku.
(Interní vtípek
typu 3 mileny v 1.)
Čekání na Godota
by se mělo přejmenovat.
Na Čekání na Schrödingera.
Středa
Cestou do školy si ještě dojdu utrhnout čtyřlístek
a v tramvaji dovolím pavoučkovi
udělat si pavučinu v mých vlasech.
Potřebuji štěstí na své straně,
když nevím, kolik žaberních štěrbin má kopinatec.
Tím spíš, že mi teče oko na silonkách
a že jdu pozdě.
Čtvrtek
Kupuji Milku za třináct devadesát,
povídám si s vycpaným ježkem ve vitríně
a zase bloudím ve školním labyrintu.
(Aspoň, že sklepením jsem se tentokrát vyhnula
velkým obloukem.
Už mám toho rozbluďování se akorát dost.)
Ještě jsem nepřemýšlela ani nad bakalářkou
a už se mě ptají na téma diplomky.
"Já ti tak závidím, že jsi teprve v prváku."
"Však on čas letí. Za chvíli
budu zase já někomu závidět."
Poznamenat si:
Do deště si už nikdy nebrat úzké boty na podpatku!
Pátek
Dneska asi takhle:
Sobota
V autobuse
jsem si málem sedla na slimáka
(není to žádné krycí jméno)
a už se začínám měnit v Impatiens
(ačkoliv k noli-tangere to pořád ještě nedospělo).
Pane Schrödingere, to Vaše mlčení mě sebralo,
tak radši pojedu sbírat kytky.
A Vy jděte třeba k Fructus cynosbati.
Neděle
Třetí stupeň ježčího ohrožení
a třetí stupeň povodňové aktivity.
Stěžuju si svému stínu:
kdo mi podá kopretinu?
Nikam se nejede
a já se opět nenaučím
rozpoznat olši od topolu.
A takhle bude vypadat zítřejší pokus o náhradní program:
Žádné komentáře:
Okomentovat