Kdyby se mě někdo zeptal, proč neustále chodím na procházky, místo toho, abych byla s kamarády v kempu, řekla bych mu, že už jsem z toho povalování se tak rozlámaná, že už se prostě musím hýbat. (Nicnedělání je strašně náročné, víte?) Kdyby dotyčnému tato odpověď nestačila a vyptával se dál, prozradila bych mu, že i moje duše je rozlámaná a že potřebuje trochu dýchat.
Ale nikdo se mě nezeptal.
Všechny příběhy o lásce jsou stejné. Jak jinak.
I've been living to see you.
Dying to see you, but it shouldn't be like this.
This was unexpected... What do I do now?
Could we start again please?
Dying to see you, but it shouldn't be like this.
This was unexpected... What do I do now?
Could we start again please?
Or should I start again...?
Já jedu brečet k Temži. Měj se líp.
OdpovědětVymazat