pondělí 28. května 2012

Slova ve tmě

Jsem ta, co za sebou chce spálit mosty
Jsem ta, co má být tvým strážným andělem
Jsem ta, co pláče v městě ztemnělém
Jsem ta, co nechce slyšet podrobnosti

Jsi loď, co doveze mě za obzor
Jsi tisícem nevyřčených vět
Jsi slovo, jemuž nelze vyhovět
Jsi můj divný popůlnoční rozhovor

A/N: Pozdě, ale přece... (http://pribehynapadesatslov.cz/)

2 komentáře:

  1. Jak jinak, pěkné, působivé a asi bolestně trefné, jak tak tuším souvislosti.
    Ty se asi hodně nudíš, co? :D No, to já o sobě teď rozhodně říct nemůžu...
    Ještě se dneska večer ozvu ohl. toho maratonu.

    OdpovědětVymazat
  2. Vůbec jsem tím nenarážela na kvalitu dílka, ale na to, že ses měla potřebu vyjadřovat k "prošlé" soutěži :) Ale jestli to chtělo být napsáno, pak to muselo být napsáno! Obzvlášť při cestě dopravními prostředky. Já sama každé ráno v metru zabořím nos do mobilu a něco do něj zuřivě píšu, na básničky je to ideální (a výsledek nevypadá tak trapně jako skrz naskrz proškrtaná stránka :)).
    Na Bětu se těším. Aj, já se neozvala s tím maratonem, viď? Večer se zeptám našich...

    OdpovědětVymazat