Jako zvonek jesenický

Já a má sestřenka jsme si v lecčems podobné. Obě trpíme velkou mírou sebezničujícího perfekcionismu a utkvělou představou, že máme ten jediný patent na rozum.

 „Jednoho dne si uvědomíš, že bez něj dokážeš žít – a dokonce i šťastně. Je to osvobozující a zároveň nepřenositelná zkušenost, kterou využiješ ve všech dalších vztazích.“

(Věřím, že my dva k sobě patříme a že pouze spolu můžeme být šťastni. Ale jestliže Ty tenhle pocit jedinečnosti a výlučnosti nemáš, je to důkaz, že jsem si to všechno vybájila.)

„Už aby ta zkušenost přišla. Mnoho lidí mi říkalo to samé, ale já jim prostě nedokážu uvěřit.“