úterý 13. ledna 2015

Bílá opice

Karamelový rooibos v nejlepší čajovně v Praze chutná jako standardní vývar z mechu. Ze skvostného vanilkového mechu. Pokud ale na dně konvičky s modrým čínským drakem čekáte slíbené karamelové šupinky, mýlíte se – objevíte pouhopouhou čajovou usazeninu.
Stejně tak se mýlíte, pokud doufáte, že se něco změní, když se na okamžik přestanete trápit budoucností.
„Jsi teď spokojená?“
„Ne… Ne, když o tom všem začnu přemýšlet.“
„Tak teď chvíli nepřemýšlej.“
Nepomůže to. Jen vám ztěžkne hlava. A co s tím, když ji nemáte kam odložit…?
Žádnou jinou čajovnu neznám – a ani nechci znát. Je nejlepší.
Ty jsi taky nejlepší. Ze stejného důvodu.

3 komentáře:

  1. Někdy je opravdu lepší nepřemýšlet. A neříkat nejlepší, nejhorší. Vím to, poznala jsem až moc poloslepých králů... :-P

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímalo by mě, která čajovna to je...?

    OdpovědětVymazat