A co jsem vlastně měla za úkol?
A) Prásknout na sebe 11 věcí
1.
Moje studijní nasazení už začíná lehce připomínat snaživost Hermiony
Grangerové. Ale co se dá dělat, když mě zvolený obor baví a když je
učení navíc zaručený lék proti chorobě "moc myslím"?
2. V jednom nejmenovaném obchodě s potravinami mě kdysi obvinili z krádeže, ačkoliv jsem si pouze vytahovala peněženku, ale na kameře to vypadalo, jako bych si něco honem házela do batohu. Dopadlo to dobře, protože se u mě samozřejmě nic nenašlo, avšak ještě teď, když si na to vzpomenu, z toho mám trochu husí kůži.
2. V jednom nejmenovaném obchodě s potravinami mě kdysi obvinili z krádeže, ačkoliv jsem si pouze vytahovala peněženku, ale na kameře to vypadalo, jako bych si něco honem házela do batohu. Dopadlo to dobře, protože se u mě samozřejmě nic nenašlo, avšak ještě teď, když si na to vzpomenu, z toho mám trochu husí kůži.
3. Po vzoru Bludiccky se také přidávám -
v testu osobnosti mi vyšlo, že jsem typ INFJ, neboli introvertní osoba,
která ráda přemýšlí, řídí se emocemi, ale zároveň si všechno plánuje a
spoléhá se na svůj úsudek.
4. Neustále se musím kontrolovat,
abych něco důležitého "nevyžvanila", protože když mluvím, příliš
nepřemýšlím a může se tak stát, že prozradím něco, co bych prozradit
neměla.
5. Nikdy jsem od žádného chlapce nedostala květinu.
6.
Jsem docela perfekcionistka. Když už něco začnu dělat, snažím se, aby
výsledek byl co nejlepší. Jenže jakmile se na něco takhle zaměřím, tak
samozřejmě zanedbávám ostatní oblasti života. To, že nemůžu zvládat
všechno dokonale, mě poněkud ničí.
7. Ještě nikdy jsem se neopila. Příliš se bojím toho, že bych nad sebou ztratila kontrolu.
8.
Moje mamka má podezření, že jsem anorektička, ačkoliv to zcela jistě
není pravda, protože jsem schopná sníst tabulku čokolády na posezení
případně jinou podobnou "kalorickou bombu" a nemít kvůli tomu výčitky
svědomí.
9. Jako malá jsem na sjezdovce sbírala opadaná kolečka od lyžařských hůlek - a svou sbírku jsem doteď nedokázala vyhodit.
10. Nikdy jsem nikomu neřekla: "Miluji tě."
11.
Obávám se, že tento seznam mě přetvořil v totálního zoufalce, ale to já
nejsem. Aspoň zatím ne. Zatím jsem jen částečný zoufalec.
B1) Odpovědět na 11 otázek od Bludiccky
1. Čeho ve svém životě nejvíce litujete a na co nejradši vzpomínáte?
Asi
není žádná konkrétní věc, které bych litovala nejvíc. Nejspíš mám
štěstí, že se žádné z mých závažnějších rozhodnutí neobrátilo proti mně.
A když už jsem náhodou nějakou chybu udělala, vždycky jsem se snažila s
tím nějak vypořádat, když už to nešlo vrátit nebo napravit. (Ale nerada
bych to zakřikla.) Spíš jsem vždycky litovala věcí, které jsem
neudělala. Že jsem nedokázala pomoci kamarádce v nouzi. Že jsem neřekla
svůj názor, když to bylo potřeba. Že jsem ze strachu, co by si o mně
ostatní pomysleli, promeškala spoustu důležitých okamžiků. A tak.
Nejraději asi vzpomínám na loňské Vánoce, protože to byla snad jediná
doba, o níž bych mohla s čistým svědomím říct, že jsem tehdy byla
opravdu šťastná.
2. Je něco, co závidíte ostatním lidem?
Ano,
jsem obluda závistivá. I když se s tím snažím bojovat, závidím všem
zamilovaným šťastlivcům, že je má kdo obejmout. A také trochu závidím
děvčatům, která jsou hezčí než já - ačkoliv to velmi úzce souvisí s
předchozím.
3. Jaká vaše vlastnost vám nejvíc vadí?
Asi
to, že jsem příliš bojácná. Mám strach, že budu vypadat slabá, a proto
radši nevyjadřuji svoje emoce, mám strach, že by mě lidé měli za exota, a
tak raději neřeknu, co si opravdu myslím, mám strach, že bych
nedokázala pomoci, a tak se o to radši ani nesnažím. Možná se jedná o
určitý druh pokrytectví. Nevím, jak s tím bojovat. Snad jen se pořád
znovu a znovu zkoušet rozhodnout pro to správné.
4. Jaká činnost je vaše úplně nejoblíbenější?
Nejoblíbenější
činnost asi nemám. Ráda čtu, píšu, sbírám příběhy. Ráda se procházím
přírodou. Ráda jen tak zírám do nebe. Ráda dodržuji různé tradice
(myslím tím své vlastní, nikoliv ty lidové). Ráda se koukám do
mikroskopu - tam se dá objevit svět tolik odlišný od toho našeho. Ráda
tančím, a proto mě trápí, když se mnou nikdo tančit nechce. Mám také
ráda hudbu, ačkoliv jsem se to dlouho snažila popírat. A taky ráda spím,
protože je to jediná doba, kdy nemusím nic řešit.
5. Kdo je nejdůležitější osobou ve vašem životě?
Samozřejmě
by se dalo říct, že moji rodiče, protože bez nich bych teď nebyla na
světě a neměla se zdaleka tak dobře, jako se mám. Ale kdybych to měla
vzít z hlediska toho, kdo mě nejvíc drží nad vodou, pak je to ten, do
koho jsem zrovna v tu chvíli zamilovaná. I když on na tom nemá sebemenší
zásluhu, já se přesto musím neustále na někoho citově vázat. Přestože
mi můj mozek říká, že nemám vůbec žádnou šanci (a má ostatně pravdu),
naděje je tu od toho, aby nám vyměňovala fialová sklíčka v brýlích za
růžová.
6. Kdo vám kdy nejvíc ublížil?
Nejvíc
si ubližuji nejspíš já sama. Pro to, co mi udělají ostatní, si většinou
najdu nějakou omluvu, když pochopím, proč se zrovna tak chovali. Ale
pro sebe žádnou omluvu nemám, protože vím, že jsem mohla jednat lépe.
7. Myslíte si, že jste v něčem jiní než ostatní a v čem?
Asi
ano. Spíš víc čtu, než žiju - a ti, co žijí víc než já, ale o to méně
čtou, mě nějak nemůžou pochopit. Myslím, že by nechtěli být jako já.
8. Kdybyste si měli vybrat jen jeden svůj nejoblíbenější blog, který by to byl?
Nejradši
čtu blogy lidí, které osobně znám. Díky tomu je můžu lépe poznat,
pochopit jejich myšlenkové pochody. Proto u mě jasně vede blog may-fowl,
kde jsem v podstatě pořád - zvlášť od té doby, co nám milý blog.cz
zrušil zobrazení článků od oblíbených blogerů, že…
9. Jak vidíte sami sebe za deset let?
Pokud
se toho vůbec dožiju (poslední dobou si čím dál víc uvědomuji
pomíjivost života a snažím se postupně smiřovat s tím, že ani já už tu
zítra být nemusím), budu pravděpodobně nějaká průměrná vědkyně v
biologicko-chemické laboratoři a v bílém plášti a s umaštěnými vlasy
budu sledovat, jak se mění konformace nějakého proteinu, když k němu
přidám určitou látku, případně který gen způsobuje nesmrtelnost
chroustů. Protože z toho budu pořádně vyřízená, veškerý svůj volný čas
budu věnovat odpočinku a snaze zapomínat, že stárnu a že můj osobní
život nestojí za nic.
10. Máte nějaké cíle, na jejichž splnění pracujete?
Mám
spoustu cílů, na jejichž splnění ovšem nepracuji. Jsou to spíš takové
sny - jako například napsat knihu, vyzkoumat něco užitečného nebo se
vdát a mít hodně dětí. Proto se radši držím svého momentálního
předsevzetí, vystudovat školu, kterou jsem si vybrala, a potom se
konečně postavit na vlastní nohy a převzít zodpovědnost za sebe a své
činy.
11. Co máte na sobě nejradši?
Přemýšlela
jsem, co má tahle otázka vlastně znamenat - jestli se týká oblečení,
které nejradši nosím (ale to jsem vyřadila kvůli slovosledu), vlastností
nebo vzhledu. Pokud by to měla být opravdu ta vlastnost, pak pořádně
nevím, co odpovědět. Přeci jen patřím mezi ty lidi, kterým přijde snazší
na sobě odhalit to negativní. A jestli tím byl myšlen vzhled, je to asi
ještě horší. Mám na sobě ráda snad jen svoje vlasy, přestože se o ně
nijak zvlášť nestarám a většinu času pobíhám rozcuchaná jako nějaká
jezinka.
B2) Odpovědět na zbylých 5 otázek od may
7. Jaký se vám kdy zdál nejpodivnější sen?
Uměla
bych vyprávět svůj nejděsivější sen, ve kterém mě u babičky trhal na
kusy obrovský pes. Poslední dobou se mi ale už takové noční můry
nezdají. Většinou jsou to sny typu "jsem u moře, dívám se, jak ve vodě
skáčou delfíni, a sbírám na pláži škeble" nebo "jsem někde v přírodě a s
někým, kdo mě má rád", prostě takové ty sny, kdy je absolutně všechno v
pořádku. O podivnosti by se snad dalo mluvit jen tehdy, kdy se mi zdá o
někom, že má nějaký problém a on ho pak ve skutečnosti má, případně kdy
se najednou nacházím v nějaké situaci, kterou jsem už předtím prožila
ve snu.
8. Jaký máte vztah k masu a jak si ho zdůvodňujete/omlouváte?
Vztah
k masu mám teď momentálně spíš negativní. Myslím si totiž, že svou
dávku trápení zvířat si vyberu už v té naší úžasné škole při různých
pitvách případně v lécích, jejichž funkčnost na nich byla testována.
Pokud takový výzkum k něčemu vede, pak bych mu přesto dala zelenou,
ovšem je otázka, jestli konzumace masa není zbytečná. Také jsem se však
na škole přesvědčila, jak neznatelná hranice je mezi živočichy a
rostlinami (například houby mají mnohem blíže zvířatům), takže teď
zastávám teorii "jíst co nejvyváženěji a zbytečně se nepřejídat, aby se
škody ve všech oblastech nějak vyrovnaly". Přes týden ale přežívám spíš
na zelenině, jednak proto, že svou dávku masa si vyberu o víkendu,
proto, že si myslím, že jíst moc masa ani není zdravé, a také proto, že
příprava bezmasých jídel je zpravidla o hodně jednodušší.
9. Který okamžik roku 2012 určitě nadosmrti nezapomenete? Vyberte jeden.
Tahle
otázka mi zní jako zadání nějaké slohové práce. Zvlášť ten dodatek
"vyberte jeden". Napadlo mě víc okamžiků, které pro mě budou z toho roku
nezapomenutelné, neboť rok 2012 přinesl spoustu změn, jak dobrých tak
špatných. Počet jsem nakonec zredukovala na dva, mezi nimiž jsem si
nemohla vybrat, ale nakonec jsem dala přednost pozitivnímu před
negativním. Ten okamžik je západ slunce na Finisterre na naší třídní
pouti do Santiaga (které na mě kupodivu tolik nezpůsobilo, i když to byl
primární cíl naší pouti, asi z důvodu, že můj cíl ležel ještě o několik
kilometrů dál než Santiago), kdy jsem seděla spolu s dalšími čtyřmi
spolužáky na skále nad mořem a sledovala, jak se slunce pomalu ale jistě
začíná topit v moři. Spolu s ním se tam totiž na pár chvil utopily i
veškeré moje starosti.
10. Čtete/četli jste někdy fanfiction? Jaký fandom?
Četla
jsem, ale nikdy nijak moc. Nechtěla jsem se totiž příliš chytit,
protože vím, jaký je to mor. Fanfiction čtu samozřejmě v rámci DMD, ale
během roku už ani tolik ne. Možná je to také tím, že je málo fandomů,
které znám.
11. Máte nějaký recept proti prokrastinaci?
Ne, snad jen pořádně si vynadat a jít dělat to, co mám. To na mě většinou docela funguje.
C) Napsat dalších 11 otázek pro blogery, kteří budou letadlem pokračovat
Rozhodla
jsem se, že tuhle část už vynechám. Mám totiž pocit, že všemi mými
oblíbenými blogy už tohle letadlo prolétlo, zvlášť proto, že mi tak
dlouho trvalo, než jsem si našla čas na to, abych na všechny ty otázky
odpověděla. A podruhé s tím nikoho trápit nechci.
Přesto -
pokud byste někdo chtěl přistoupit do letadla a měl zájem o nějaké pěkné
otázečky, napište mi to a já vám ráda něco vymyslím :).
Žádné komentáře:
Okomentovat