Moje akvarijní rybičky slyšely můj Sprachdiplomový projev už asi dvacetkrát. Ještě, že mi nerozumí. Buď by se z toho zbláznily a nebo by začaly vychovávat svůj potěr pohádkama... Ach jo. Zase nesmysly.
úterý 17. ledna 2012
sobota 14. ledna 2012
Z úsporných důvodů...
... nezbyly paprsky pro mou slunečnici.
Proč člověk velmi často šetří na věcech, které jsou mu nejdražší?
Proč člověk velmi často šetří na věcech, které jsou mu nejdražší?
A kam ten český jazyk spěje, když už ani Tomáš Klus neumí správně používat přechodníky..?
pátek 13. ledna 2012
Životní optimismus
Umím v každé situaci mluvit dobře německy.
Pro získání Sprachdiplomu jsem udělala vše, co jsem mohla.
Jsem na tu ústní zkoušku dobře připravená a nemám se čeho bát.
Pro získání Sprachdiplomu jsem udělala vše, co jsem mohla.
Jsem na tu ústní zkoušku dobře připravená a nemám se čeho bát.
Nejsem vůbec unavená ani zdeprimovaná.
Jsem zamilovaná a šťastná.
Jsem optimistický a dobře naladěný člověk.
Většina lidí v mém okolí mě má ráda.
Jsem zamilovaná a šťastná.
Jsem optimistický a dobře naladěný člověk.
Většina lidí v mém okolí mě má ráda.
Do háje. Proč jen ta autosugesce nefunguje?!
čtvrtek 12. ledna 2012
Narkomanka
Láska se rychle promění v nenávist
Zvlášť když láskou nebyla ani předtím
Zamilovanost
Zamilovanost
Posedlost
Závislost
Abstinenčními příznaky jsou záchvaty pláče
Bezmocné slzy
Zlost a vztek
Miláčku, zítra začne odvykací kúra
Miláčku, zítra se rozejdeme
(Prosím
Upozorněte mě někdo
Jestli dělám chybu
Abych pak nelitovala
Jestli dělám chybu
Abych pak nelitovala
Bez čokolády se taky žít nedá)
sobota 7. ledna 2012
Oktavánské radosti a starosti
(Podobnost nadpisu článku a předmětu jistého e-mailu čistě náhodná…)
Právě si vesele sepisuji laboratorní protokol na chemický seminář a lehce se usmívám tomu, jak jsem se pokoušela sama stanovit teplotu tání naftalenu. (Kdybych zahřívala přesně podle návodu, tedy jeden stupeň za minutu, strávila bych tam ještě hodinu a půl navíc, jak jsem si spočítala. Už takhle jsem skončila těsně před zvoněním. A taky jsem se málem přiotrávila - nejen naftalenem, ale i plynem, protože mi neustále zhasínal kahan…)
Jsem teď docela v jednom kole. Vím, že bych se měla připravovat na německý jazykový diplom - ústní zkouška už docela klepe na dveře - ale nějak jsem se k tomu zatím nepřinutila.
Raději se zabývám maturitním plesem, který se taky docela blíží. Šaty už mám sehnané, tmavě modré, trošku princeznovské. A šperky vymyšleně, jen je vyrobit…
To, že mě taky někdy čeká maturita a zkoušky na vysokou, se mi pořád ještě úspěšně daří vytěsnit jinými, ne tak nepřátelskými myšlenkami. Jen doufám, že se tyhle nepříjemné myšlenky časem už takhle rychle odbývat nenechají… Jinak by to taky nemuselo dopadnout zrovna nejlíp.
úterý 3. ledna 2012
Seznam přání
Tak ráda bych
dosáhla až na dno,
až na dno Tvojí duše
Tak ráda bych
nakreslila úsměv,
úsměv na Tvé rty
Tak ráda bych
vymazala všechny obavy,
všechny obavy Tvých dní
Tak ráda bych
si zapamatovala všechny výrazy,
všechny výrazy Tvé tváře
Tak ráda bych
věřila v lepší zítřky,
v nádherné lepší zítřky s Tebou
pondělí 2. ledna 2012
Bilance roku 2011
Bilance roku - to není nic pro lháře,
hlavně pro ty, co obelžou i sebe.
Mně se osud krutě vysmál do tváře
- ale snad díky tomu mám teď Tebe.
Nebo možná díky Bohu,
s jeho smyslem pro legraci,
chvíli usmívat se mohu,
zapomenout na frustraci.
Možná štěstí vždycky předcházejí slzy
a nepochybně po něm následují,
na bilanci mého vztahu je teď brzy,
nic jiného z toho roku ale nesleduji…
neděle 25. prosince 2011
Štěstí ( = strašná zodpovědnost?)
(Možná trochu moralizování, tak se nelekněte…)
Zrovna sedím u notebooku hrajíc si se slovíčky a připravujíc povídku na odeslání do soutěže. Poslouchám cédéčko (chytrák word mi mění slovo "cédéčko" na "cérečko" a myslí si, kdoví jak to nevykoumal), které jsem dostala k Vánocům a na němž bylo napsané věnování "Mé nejmilejší", a připadá mi, že už vlastně šťastnější ani nemůžu být.
Právě proto mám taky menší příspěvkovou přestávku - přijde trochu mi nefér veřejně se rozplývat štěstím. Počkám raději na nějakou krizi, protože múzy rády usínají štěstím a navíc jsou písemné nářky mnohem ohleduplnější než písemné jásání - ti šťastní nad nimi pouze mávnou rukou a ti smutní mají aspoň pocit, že ve své depresi nejsou sami.
Vánoce mají podobné účinky jako alkohol. Nic nemění, jenom zesilují pocity, které pramení z hloubi duše. Pro osamělé tvory jsou Vánoce dobou, kdy si nejvíce uvědomují svou samotu, dobou, kdy jim citová zima proniká až do morku kostí.
A proto jsem vám všem (a sobě asi nejvíc) chtěla popřát tohle: Mějte Vánoce tak veselé, jak jen to jde. A pokud se už vlastním štěstím zalykáte, zkuste s ním nakrmit ty, co zrovna mají hlad. (A nebo si na ně aspoň vzpomeňte, jestli neexistuje jiná pomoc.)
neděle 11. prosince 2011
Karneval
(Téma týdne je Pod maskou.)
A já vím,
že zrovna dnes večer
si nasadím masku.
Třpytivá nádhera benátského karnevalu
zakryje mé unavené oči
a zlatožlutý samet
zamává volánem,
jako by říkal sbohem
starým časům.
Let vos s rudými křídly
ti zamotá hlavu
a snad ani nepoznáš,
co schovávám za svou maskou.
Úsměv
tisíc nevyřčených slov
bláznivou zamilovanost
a možná i trochu té
lásky.
Oldřich Mikulášek - Výčitky
Má múza usnula. Možná na vavřínech (i když to asi ne), možná samou láskou
. Každopádně, aby to tady neumřelo, rozhodla jsem se dát sem jednu báseň, která mi uvízla v paměti z čítanky. Četla jsem ji asi pětkrát a přijde mi, že nádherně a zároveň až děsivě konkrétně vystihuje všechno to, co se často zdá tak nevyslovitelné (a možná taky trošku můj nynější stav..?). Je od Oldřicha Mikuláška ze sbírky Ortely a milosti. Příjemné počtení.
. Každopádně, aby to tady neumřelo, rozhodla jsem se dát sem jednu báseň, která mi uvízla v paměti z čítanky. Četla jsem ji asi pětkrát a přijde mi, že nádherně a zároveň až děsivě konkrétně vystihuje všechno to, co se často zdá tak nevyslovitelné (a možná taky trošku můj nynější stav..?). Je od Oldřicha Mikuláška ze sbírky Ortely a milosti. Příjemné počtení.Výčitky
Neviděl jsem tě plakat bez příčiny
Neslyšel jsem tě smát se pro nic.
To není láska.
Nevím, že bych slyšel,
tlouct tě hlavou o zeď
a naříkat, že pácháš zlo,
když, tak jsi šťastna přec -
a bože, jakým právem?
A nepamatuji, že viděl bych tvou hlavu,
tu trapnou stálici,
jež nazýváme hlavou
v hluboké hudbě kutálet se hrozně.
Láska je, když kráčíš do neštěstí
tak jistě, jako jistě vržou boty.
Ulice ztichla
tak,
že bylo slyšet boty.
Tvé vrzající boty.
To není láska,
pravil jsem a docela se slyším,
jak povídám:
Láska je, když nelze, nelze jinak.
A ruce rozhodil jsem zoufale,
v gestu tak zoufalém,
že někde v kameni
už počala růst socha...
Ulice ztichla
tak,
že bylo slyšet, co se ve mně dělo.
Ulice ztichla
tak,
že bylo slyšet tělo,
jak po svém pracuje si v útrobách -
v tom srdci mámení.
To není láska
pravil jsem, a jako z velké dálky
slyším pak: To není láska;
láska je, když nelze vypovědět…
Když pouhým dechem
pouště se v nás šíří.
Když se chce nedýchat.
Jak před prvními takty,
když je odklepán,
náš osud odklepán,
a povel dává kat.
Ulice ztichla
tak,
že bylo slyšet, kterak vesmír vane.
My ve svých zimníčcích,
v čas nevhodný,
a hlavy zutínané
vysoko zdviženými límci
tím vesmírem jsme šli
Velice sami.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)