Tak ráda bych
dosáhla až na dno,
až na dno Tvojí duše
Tak ráda bych
nakreslila úsměv,
úsměv na Tvé rty
Tak ráda bych
vymazala všechny obavy,
všechny obavy Tvých dní
Tak ráda bych
si zapamatovala všechny výrazy,
všechny výrazy Tvé tváře
Tak ráda bych
věřila v lepší zítřky,
v nádherné lepší zítřky s Tebou
Procítěná krásná básnička. I když volnej verš moc v oblibě nemám, tvoje básnička mě oslovila! :)
OdpovědětVymazatKrásná báseň, nemá slov...
OdpovědětVymazatNejsem zrovna "fanda" těchto volných veršů, ale tohle je skvělé.
OdpovědětVymazatA navíc já nerýmuji vůbec nic.
Máš můj obdiv.
Krásná a nadějná.
OdpovědětVymazatKéž by se tvá přání splnila.[3]: Nikde není psáno, že verše musí být nutně rýmované. Znám spoustu nerýmovaných a jsou skvělé. Eliade má také nádherné básně.
Muhaha. Hádej, v kom jsem hledala inspiraci pro postavu skřeto-elfa Záprtka. Muhahahaha.
OdpovědětVymazatNe, promiň, dnes jsem strášně zlá.
Ale básnička pěkná. Jsi roztomile až po uši.
Dáváš mu to číst? ;)
Chicht. Silvestr? Ále, to bylo jen takové to mému věku a příležitosti přiměřené blbnutíčko... Když jsem prvního večer konečně udělala tečku za několikastranným zápisem do deníku na toto téma, musela jsem si z nově přepracovaného profilu na blogu stáhnout hlášku "Nejsem pártyholka". Ale vlastně se zas tak moc nedělo. Spíš v mojí hlavě, znáš to. Háček byl v tom, že jsem myslela nahlas.
OdpovědětVymazatA neboj, k papučícímu předmětu této básně nemám žádné výtky, spíš se bavím, protože na mě působí správně potrhle. Z téhle básně mám pocit, že Ti docela projasňuje život... Nebo aspoň tvorbu. :)
Jo a na frontě DS pořád nic. Ale co. Mám pocit, že patří k minulému roku. Nebo k rokům předchozím. Tečka.