Předstírání, že neexistuješ, se mi daří dobře, děkuji za optání. Přesně do doby, než se tisíckrát za den zjeví duch minulosti a tím nejpisklavějším hlasem (připomínajícím Jima Moriartyho) povídá: „On tu kdysi byl, vzpomínáš?“
A už ležím rozplácnutá na chodbě na dlaždicích a není nikdo, kdo by mě zvedl. Jen králík vedle žvýká seno.
„Dělá ti ta hudba aspoň trochu radost?“
„Ani ne. Ale pomáhá mi přežít.“
Balíček poslední záchrany od Beatles, který aspoň na pár minut zvedal náladu do měřitelných hodnot stupnice, už taky přestává fungovat.
„Život byl vždycky dar nad mé síly, kdykoliv jsem byl sám."
Žádné komentáře:
Okomentovat