"T2SS: A magic beanstalk or a protein escalator?"

Můj svět se zúžil na výhled z jednoho jediného okna. Každodenně se koukám, jak oblohou plují mraky a jak větve stromů tančí do rytmu určovaného větrem. Když přiletí hejno kvíčal, dlask, hýl či dokonce mlynaříci, je to veliká událost. To si povolím dívat se déle než třicet sekund.

Když je mi náhodou smutno, vybarvím si zeleně další čtvereček, popláču si nad tím, že se asi nikdy nedočtu, jaké proteiny tvoří biofilm u Vibrio cholerae, nebo si zapíšu růžovou propiskou do růžového sešitu dvacetislabičné cizí slovo.

A pak se na dálnici objeví žlutý autobus, mé soustředění nastoupí a odjede v dál.