Čekám, jestli uděláš ještě krok ke mně – jen Tvá blízkost mě může zachránit. Pokud odejdeš, zemřu. Jiná příležitost k setkání už nebude.
Váhavě přicházíš. Být spolu je tedy naším osudem.
Voníš, dýcháš, žiješ. A já Tě chci.
Natahuji se k Tobě. Cítím Tvé teplo.
Konečně se Tě mohu dotknout. Tvá kůže je tak hebká! Je mi skoro líto, že jí musím ublížit. Ale mám takovou žízeň…
Blaženě se zakusuji.
A velebím svůj Hallerův orgán, že nezklamal.
Závěrečná poznámka:
Hallerův orgán je smyslový orgán klíšťat, nacházející se na
předním páru jejich končetin. Slouží jim k vnímání oxidu uhličitého a tepla.
Proto mívá klíště číhající na svého hostitele přední nohy zvednuté a natažené
dopředu.
Šmankote, klíště, ta potvora! Tys tomu dodala nový rozměr. Přesto, ani po téhle vtipné povídce s dobrým závěrem mi klíště sympatické nebude... :-)
OdpovědětVymazatRadši bych ho poslala do té propasti, jenže ten pružnej hajzlík by přežil i tohle...