Čtvrtek, sedm hodin ráno. Zapíná se rádio a zvoní budík. Ten zneškodním jednou přesně mířenou ranou, připravená spát dál, ale rádio mi neúprosně trhá můj snový svět na kusy. Otevřu oči a chvíli zírám do stropu.
Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den! snažím se sama sebe přesvědčit.
"Dnešní noc přinesla sněhovou pokrývku na mnoha místech republiky," hlásí zrovna moderátorka bezbarvým hlasem. "Bílo máme i v Praze..."
Cože?
Můj rozespalý mozek chápe pomalu. Do ošklivé reality začátku všedního dne se mi ještě mísí útržky snů.
Sníh? Vždyť jsem se v sobotu přeci rozhodla, že už je jaro!
A/N: Ano, trénuji na DMD :D.
Cha. Přesně vystiženej pocit.
OdpovědětVymazatKoukám, že začínáš trénovat :)
Jó a ten půlnoční článek je ten, co jsem zveřejnila po poledni, v noci se mi to nějak nepovedlo :D