Tak prý zní jedna ze čtyř dohod podle Miguela Ruize. Nečetla jsem to a
pravděpodobně nikdy číst nebudu. Přesto by se tahle věta měla stát mým životním
mottem.
Nedělejte si domněnky. A zvlášť ne na základě internetové komunikace.
Nedělejte si domněnky. A zvlášť ne na základě internetové komunikace.
Mýlila jsem se. Strašlivě, bytostně jsem se mýlila. Dvakrát
za sebou. Jeden omyl bez toho druhého by nezpůsobil takovou katastrofu jako oba
naráz. Nechť se mi to stane výstrahou pro dny budoucí.
„Pan Mozaika“ je asi ta nejpřiléhavější přezdívka, jaká se
mi kdy podařila pro někoho vymyslet. Lepší by bylo snad jen „pan Optický klam“.
Ve chvíli, kdy už mám pocit, že konečně vnímám celý obraz, roztříští se na
tisíce kousků a bádání může začít nanovo.
Ale teď už asi není nad čím bádat.
Ještě, že jsme se nevsadili, zřejmě bys mi teď dlužil dvacetikorunu.
Neměla jsem se snažit. Neměla jsem chtít víc. Neměla jsem zabíjet svou slepici, která snášela zlatá vejce.
Ještě, že jsme se nevsadili, zřejmě bys mi teď dlužil dvacetikorunu.
Neměla jsem se snažit. Neměla jsem chtít víc. Neměla jsem zabíjet svou slepici, která snášela zlatá vejce.
Now you've lost
Another friend
You felt something
But you're never feeling loved
Another friend
You felt something
But you're never feeling loved
Čtyři dohody jsem také nečetl, ani nevím, jaké dohody tam jsou. Tahle zní zajímavě.
OdpovědětVymazatNa základě internetové komunikace se domněnky dělají neuvěřitelné snadno. Člověk by řekl, že si dává větší pozor a uvěří druhému míň, ale musí hodněkrát narazit, než bude skutečně nedůvěřivý.
Jinak jsem už asi třikrát psal komentář pod minulý článek s tím, že jsem nikdy neviděl, jak se topí Morana. Ale vždycky jsem hrozně chtěl, protože mi to přijde jako úžasná tradice. A třikrát jsem se rozhodl ten komentář neodeslat, protože byl o ničem..
Ale stejně... topit Moranu během zatmění slunce, to musí být vážně kouzelné.
Kouzelné to doopravdy bylo. Ty děti ještě něco zpívaly a vypadaly tou činností strašně zaujaté. I díky tomu jsem si tak nějak zase připomněla, že se člověk může (a má) radovat z maličkostí - jakkoliv moc to zní jako klišé.
VymazatJinak myslím, že jsi jeden z mála, co píše pod články opravdu smysluplné komentáře (hlavně když sleduji některé příspěvky na ostatních blozích). Já z toho důvodu raději moc nikde nekomentuji, protože nevím, co napsat. A pouhé "četla jsem to" je asi k ničemu.