pondělí 1. září 2014

A little black cat

Koriandr voní asi jako petržel s citronem dlouho luhované v mořské vodě.

Kapky deště na mém starém-novém deštníku zní úplně jinak, než jsem zvyklá - jako tichounké poklepávání na malý africký bubínek.

Kost z mořské ryby zapíchlou v bramborové placce po chuti nepoznáte.

Konečky prstů se nevědomky prohrabuji v hrubém písku, nehty mám poškrábané smirkovým papírem.

K obzoru hledím se vzrůstajícími obavami, ale dobře vím, že každá bouře se přežene, záleží jen, kolik mrtvých po sobě zanechá.

Kůži mám promrzlou, srdce se skoro zastavuje chladem; jednomu člověku je ve stanu zima a smutno až k uzoufání.

---

Ležím v posteli a padá na mě celý svět. Ta strašlivá tíže mě obklopuje ze všech stran, útočí na mne silou milionů virtuálních pascalů. Jako prázdná plechovka v lisu na odpadky se choulím do klubíčka v předtuše něčeho strašného. Najednou se začínám zmenšovat. Můj nos se mění v malý tmavý knoflíček, uši se zašpičaťují a přesouvají blíže k temeni hlavy. Má kostrč se znovu stává tím, čím byla v průběhu evoluce. Celá obrůstám hebounkou černou srstí. Náhle je mi krásně, všechno to, co se nedá unést, je pryč. Vyskočím na nohy - na všechny čtyři, pochopitelně - a odcházím. Dnes nesvítí hvězdy, je ta nejtemnější tma. Nikdo mě již nikdy nespatří, neboť jsem černá kočka ztracená v černé noci.

"I feel like, I feel like
A little black cat
I feel like, I feel like
I’m lost in no-man’s-land" 

Jen abyste věděli - mám na sebe alergii.

1 komentář:

  1. Takovou jednu malou černou jsme měli na táboře. Měla jsem vědět, že je to Tvoje inkarnace. Jen se mi to těžko poznávalo, protože tahle kočka byla přehnaně sociální.
    Kdo na Tebe naložil ty pascaly?

    OdpovědětVymazat