"Celé se mi to nelíbí a lituji, že jsem s tím vůbec kdy měl co společného."

"Jedna kočka, o které se neví, jestli je živá, nebo mrtvá - a takového povyku se kvůli ní nadělá."

Svět je nepochopitelný - částice si tu vesele cestují časem a hrají si na tom velkém hřišti na schovávanou se svými přízračnými kamarády - a náhoda je neoddělitelnou součástí fyzikálního světa. Takže se není čemu divit, že v době, kdy konečně dočítám knihu o kočce v krabici, se zároveň dozvídám výsledky svého dlouhodobého pokusu.

"Doufám, že si najdeš někoho lepšího."

Ale jistě. Tvé přání je mi rozkazem.

Takže kyanid zbyl pro mě. (Koneckonců já jsem přeci to Schrödingerovo "kotě".)

"Schrödingerova kočka je mrtvá."

"A co budeš dělat?"

"Nevím. Popravdě fakt nevím."

Tady by mělo být video, že jo.

("teď nespím a sen se mi nezdá
čekám až Zem se otočí nahoru dnem
na nebi žádná hvězda
už je po všem, už je po všem")