Blahočet ztepilý

Sobota
Dnes dopoledne vypadalo nebe jako hřbet zebry. Vpodvečer zase jako kdyby někdo po modrém plátně cikcak čmáral štětcem namočeným v bílé barvě. A o kus dál se povalovaly chomáče králičích chlupů. Asi už bude doopravdy jaro, když i atmosféričtí králíci vyměňují srst. Ti by přeci o počasí měli něco vědět, nebo ne?

Neděle
Snažím se neztratit mezi notami, které se rozbíhají všemi směry jako když vyplašíte hejno křepelek. Počítám doby a dobu, co zbývá, než se budu smět nadechnout.

Pondělí
Chameleon má drápky ostré jako nůžky z botanické učebny. Aspoň, že rád zírá z kytek u okna.
Nepotkali jsme kouzelnou babičku pod stromem s hrozivými trny, možná jenom proto, že jsem na ni nevěřila, a ani nepokořili velikou skluzavku. A já jsem nepoznala hoblík, protože jsem protivná holka z města, a Atlase zaměnila za ovoce s nožičkama.
Ale dostali jsme radu. A možná jsme měli také nějakou dát.

Úterý
Pokud budete dělat rajskou, kupte si sádlo z Lidlu za dvanáct devadesát. A pokud budete vařit ve dvou, pamatujte si, že to není vůbec rychlejší než vařit sám. Zvlášť když neumíte jíst vafle ani se rozloučit.

Středa
Kdyby autobus odjel o pár vteřin později, rozplakala bych se. Možná bych sebou dokonce hystericky plácla na silnici a kopala nohama jako želva obrácená na záda, protože v posledních dnech se mé kognitivní a emocionální dovednosti blíží dovednostem předškolního dítěte. Myslím, že by mě dokonce mohli prohlásit za nesvéprávnou.
Žal jsem se znažila zajíst kokoskou podivného tvaru s ještě podivnější náplní a poté ještě čokoládovým megamuffinem, ale nebylo mi to nic platné. Trochu mě ukonejšil jen ten fakt, že půjdeme na botanická cvičení do skleníku. Ale nic naplat, hladit blahočet čilský je ještě méně příjemné než zkoušet si hrát s ježkem ve stádiu Fučoun.
Už mi tedy zbývá jen pomyšlení na Mimoňskou ulici, pohodlný gauč a nějakou pěknou tapetu.