Ruce mi voní tymiánem.
Ve vlasech mně zůstaly zbytky včerejšího slunce.
A... však víte.
Nikdy by mě nenapadlo, že půjdu slavit Silvestra s lidmi, které jsem před půl rokem ani neznala.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu v obchodě běhat s plyšovým jezevcem v náručí.
Nikdy by mě nenapadlo, že ještě s někým půjdu na Střelecký ostrov, aniž bych se bála, že to přinese smůlu.
Nikdy by mě to nenapadlo.
Ale časy se mění.
Doufejme, že k lepšímu.
Přeju vám (nám) všem, aby to tak bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat