čtvrtek 21. listopadu 2013

Povídání o ježkovi a myšičce


Tohle malé ježaté stvoření vpadlo do našeho života a s úplnou samozřejmostí si přivlastnilo veškeré předměty i náš volný čas. A poučení? Nikdy nechoďte na veletrhy, kde se prodávají zvířata, i kdybyste měli sebelepší předsevzetí, že si žádné z nich nepořídíte, že jdete jen koupit kokosové dřevo pro oblovky a masožravou rostlinu.
(PS: Ostatní fotky zveřejním na svém druhém blogu, když už ho mám. Snad se mi to konečně podaří nějak rozběhnout i tam...)

6 komentářů:

  1. Jé, to je roztomilouš. Na druhé fotce, jů. ^.^

    OdpovědětVymazat
  2. Ježek je krásný. Máte ještě toho většího, co jste o něm psala v únoru? A stačí takovému ježkovi to kupované žrádlo, nebo je nutné mu dávat i hmyz?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, toho už jsme pustili do přírody. Byl nemocný (měl plicnivku ježčí, takže chrchlal a především slintal tak, že jsem se až lekla, aby neměl vzteklinu), a tak jsme ho vezli do záchranné stanice, kde ho vyléčili a řekli, že teď už ho klidně můžeme pustit, i když nemá jedno oko, prý že si poradí.
      Ježka většinou krmíme granulemi pro koťata nebo tím ježčím krmivem. Hmyz má dostávat tak jednou týdně (ale v žádném případě ne nic nachytaného v přírodě, protože třeba od slimáků by mohl dostat tu plicnivku, to jsou totiž její mezihostitelé), máme krabičku moučných červů. (Kdybyste viděl, jak to leze, brr...)

      Vymazat
  3. Jůůů <33 já bych to asi taky koupila, když je to tak krásný, dáš sem odkaz na tvůj druhý blog? :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Je neuvěřitelně roztomilý. Vůbec jsem netušila, že se prodávají jako mazlíčci. Vždycky jsem si myslela, že si prostě jenom někdo nechá divokého ježka, kterého najde v zimě, jak jsi to udělala tehdy ty. Opravdu nevím, proč mě to nenapadlo. Vypadají jako skvělí domácí mazlíčci :-)
    A ty fotky na tvém druhém blogu jsou úžasné. Ne, vážně, doslova jsem roztávala nad klávesnicí... :-)

    OdpovědětVymazat