Ehm, ehm (významné odkašlání si, signalizující, že přijde něco velmi důležitého):
Rozhodla jsem se, že (opět) přestěhuji svůj blog. Důvodů k tomu bylo několik, mimo jiné to, že mě začala rozčilovat čím dál tím větší míra reklamních odkazů na stránce blog.cz a na mém vlastním blogu, a také to, že jsem si chtěla založit zvláštní blog na fotky - a s těmi se na blog.cz nepracuje dvakrát nejlépe.
:-O
OdpovědětVymazat<
OdpovědětVymazat:)
<(pseudo-smajlík krčící omluvně rameny, který vypadá spíš jako dobrácký pavouk)
(\ /)
OdpovědětVymazat( . .)
c(")(")
[3]: Váš přesun mi působí nepředstavitelná muka a dočista ruinuje můj time management. Lze totiž předpokládat, že přivykání nové adrese mi zabere minimálně šest měsíců. Během této doby vždy nejprve zavítám na tento blog, zde kliknu na odkaz a teprve potom se dostanu na blog nový. Ono se to třeba takto nezdá, jedno kliknutí sem, jedno tam, jenže zkuste vzít v úvahu, že Váš blog navštívím třeba 4-5krát týdně, a uvědomíte si, že čísla začínají být znepokojivá. Za týden tak ztratím minimálně 10 vteřin, což za půl roku dělá více než 5 minut. Připomínám, že se jedná o nejoptimističtější odhad! Jsou taky dny, kdy jsem třeba zmatený a klikám na vše možné, jen odkaz vytrvale míjím - tam už se klidně můžeme bavit o minutách, hodinách!
OdpovědětVymazatA tak se ptám, až jednou budu starý a budu mít sklony rekapitulovat, hodnotit, nebude mi líto všech těch věcí, které kvůli Vašemu rozmaru nestihnu?
[4]: A co teprve, až budu rekapitulovat já? Až zjistím, kolik času jsem strávila neustálým aktualizováním svého blogu v naději, že spatřím, jak capslockově hulákáte na internetové lesy? Troufnu si tvrdit, že mi to zabralo více času, než potrvá Vám naučit se jednu internetovou adresu...
OdpovědětVymazat[5]: :( Vaši zprávu jsem si přečetl už ráno a natolik mě rozesmutnila, až jsem z toho ochořel. Mám teplotu a soplím a kýchám... Obávám se dokonce, že snad v tuto chvíli ani nejsem okouzlující, ba co víc, nezdráhal bych se označit svoji osobu za nechutnou. To je pro mě zcela nová zkušenost. Ale dobře mi tak...Omlouvám se.
OdpovědětVymazat[6]: To je mi líto, že jsem Vás rozesmutnila. Aspoň, že jste nešel plakat do lesa. Jestli Vás to utěší, já jsem též ochořela, z nosu mám vodovod, neustále mi brečí pravé oko a levé se taky čas od času nechá dojmout.
OdpovědětVymazatJá z Vás dvou fakticky nemůžu. Chodíte kolem sebe jako kolem horké kaše a zdvořile po sobě házíte bramborami. To bych někdy chtěla vidět naživo.
OdpovědětVymazat[7]: Je to sice zvláštní, ale Vaše nemoc mi nijak na náladě nepřidává. Nevím proč. Říkám si v jednom kuse, jak je to krásné, když někdo jiný trpí, ale nepomáhá to. Občas tedy, abych snad něco nezatajil, cítím kdesi v hloubi těla malou, docela nepatrnou útěchu, ale pomine zpravidla v okamžiku, kdy si ji uvědomím. Zkusím si dnes přečíst černou kroniku. Dám vědět, jak to dopadlo.
OdpovědětVymazatTak to bude trochu problém. Navštívila jsem oba blogy a komentáře se mi bohužel nezdařilo zanechat. Jsem technický antityp :D
OdpovědětVymazat[10]: Je potřeba se registrovat u googlu. I když mám dojem, že nějak lze nastavit i možnost anonymních komentářů, ale to by musela Eliade. Asi.
OdpovědětVymazat[11]: Teda, ještě že Vás tu mám. Už jsem to přenastavila a jde to! Třikrát hurá! A děkuji.
OdpovědětVymazat