středa 8. května 2013

Vyléčená nemoc

A/N: Nevím, proč jsem to loni nepublikovala...
Takže teď, po Vesmírech, ještě tohle. Pro úplnost. A proto, aby už voda navždy odnesla ten chlad.

Téma: Ledová voda (double-drabble)
Fandom: Krutá realita

"Můžu se od tebe napít?" zeptal se.
"Radši ne. Mám nemoc na sedm, která je pro muže smrtelná. Nerada bych tě měla na svědomí…"
"Cože?" podiví se.
"To neznáš?" Teď se diví zase ona.
"Ne. Co to je?"
"Hádej."
"No," počítá na prstech. "Ženská je na šest, tak já nevím."
Zasměje se. "Rýmička přece!" Podává mu láhev. "Ale jestli se nakazíš, není to moje vina. Já tě varovala."
"Já už jsem se stejně nakazil," na to on.
"Čím, prosím tě?"
"Láskou," povídá vážně.
A ona mlčí.
Mlčí, protože neví, co by na to řekla.
Mlčí, protože má z toho všeho najednou divný pocit.
Mlčí, protože je od přírody pesimistka.
***
"Nechtěla by ses něčeho napít?" zeptal se a v hlase mu zazněly stopy dřívější starostlivosti. Nejspíš proto, že vypadala, jako by měla každou chvíli omdlít.
"Jo. Vodu, prosím." Na nic víc se nezmohla. Po tom, co bylo vyřčeno. Je konec.
Natočí jí do sklenice vodu.
Pije, jako by žízeň byla to, co ji nejvíc trápí.
"V pořádku?" ptá se on.
A ona mlčí
Mlčí, protože jí v hlavě pořád znějí ta strašná slova.
Mlčí, protože promluvit by znamenalo všechno si přiznat.
Mlčí, protože jí studená voda vzala všechna slova z úst.

úterý 7. května 2013

Vesmíry

Téma: Zváženo a sečteno
Fandom: Ze života

Co zbylo:
Pár ohnivě oranžových náušnic
Vlastnoručně nahrané cédéčko s milým věnováním
Lehce zaprášená sušená růže
Pohled z Korsiky
Stránka vytržená z učebnice angličtiny, s článkem o zkratkách
Několik lístků z různých plesů
Vzkaz napsaný na notovém papíře
Tlustý deník plný pojednání o štěstí
Polámaný deštník
Fialové brýle potřené na nožičkách vteřinovým lepidlem
Dvěstěgramová Studentská pečeť, rozchodová čokoláda

Neboli sedmnáct předmětů o celkové váze 407 gramů, pečlivě uložených v krabici

Pokud by ovšem měla obsáhnout vše, musela by ona krabice být nekonečně velká, nebo mít po naplnění hustotu jako černá díra, snažící se pohltit celý vesmír

Neboť jeden vesmír zanikl

A/N: Nechtěla jsem končit tak smutně. Pak jsem se aspoň snažila, aby to šlo zařadit do fandomu "Originální" spíše než do "Ze života". Nepovedlo se. Tak aspoň můžu konstatovat, že před rokem by to bylo o hodně aktuálnější. A že mám jakousi podivnou zálibu v krabicích. (Hlavně těch Schrödingerovských.)

pondělí 6. května 2013

Vyléčená nemoc

A/N: Nevím, proč jsem to loni nepublikovala...
Takže teď, po Vesmírech, ještě tohle. Pro úplnost. A proto, aby už voda navždy odnesla ten chlad.

Téma: Ledová voda (double-drabble)
Fandom: Krutá realita

"Můžu se od tebe napít?" zeptal se.
"Radši ne. Mám nemoc na sedm, která je pro muže smrtelná. Nerada bych tě měla na svědomí…"
"Cože?" podiví se.
"To neznáš?" Teď se diví zase ona.
"Ne. Co to je?"
"Hádej."
"No," počítá na prstech. "Ženská je na šest, tak já nevím."
Zasměje se. "Rýmička přece!" Podává mu láhev. "Ale jestli se nakazíš, není to moje vina. Já tě varovala."
"Já už jsem se stejně nakazil," na to on.
"Čím, prosím tě?"
"Láskou," povídá vážně.
A ona mlčí.
Mlčí, protože neví, co by na to řekla.
Mlčí, protože má z toho všeho najednou divný pocit.
Mlčí, protože je od přírody pesimistka.
***
"Nechtěla by ses něčeho napít?" zeptal se a v hlase mu zazněly stopy dřívější starostlivosti. Nejspíš proto, že vypadala, jako by měla každou chvíli omdlít.
"Jo. Vodu, prosím." Na nic víc se nezmohla. Po tom, co bylo vyřčeno. Je konec.
Natočí jí do sklenice vodu.
Pije, jako by žízeň byla to, co ji nejvíc trápí.
"V pořádku?" ptá se on.
A ona mlčí
Mlčí, protože jí v hlavě pořád znějí ta strašná slova.
Mlčí, protože promluvit by znamenalo všechno si přiznat.
Mlčí, protože jí studená voda vzala všechna slova z úst.

Vesmíry

Téma: Zváženo a sečteno
Fandom: Ze života

Co zbylo:
Pár ohnivě oranžových náušnic
Vlastnoručně nahrané cédéčko s milým věnováním
Lehce zaprášená sušená růže
Pohled z Korsiky
Stránka vytržená z učebnice angličtiny, s článkem o zkratkách
Několik lístků z různých plesů
Vzkaz napsaný na notovém papíře
Tlustý deník plný pojednání o štěstí
Polámaný deštník
Fialové brýle potřené na nožičkách vteřinovým lepidlem
Dvěstěgramová Studentská pečeť, rozchodová čokoláda

Neboli sedmnáct předmětů o celkové váze 407 gramů, pečlivě uložených v krabici

Pokud by ovšem měla obsáhnout vše, musela by ona krabice být nekonečně velká, nebo mít po naplnění hustotu jako černá díra, snažící se pohltit celý vesmír

Neboť jeden vesmír zanikl

A/N: Nechtěla jsem končit tak smutně. Pak jsem se aspoň snažila, aby to šlo zařadit do fandomu "Originální" spíše než do "Ze života". Nepovedlo se. Tak aspoň můžu konstatovat, že před rokem by to bylo o hodně aktuálnější. A že mám jakousi podivnou zálibu v krabicích. (Hlavně těch Schrödingerovských.)

Těsně před půlnocí

Téma: Růže
Fandom: Harry Potter

Blíží se půlnoc. V sovinci přistanou dvě sovy.
"Já jsem se dneska nalétala..." povídá první z nich.
"Vždyť já taky. Anonymní vyznání lásky je přeci nejlepší posílat přes bradavické sovy, aby nebylo poznat, od koho jsou."
"Nejhorší byly toužebné pohledy těch, pro které jsem nic neměla."
"Ne, nejhorší bylo, když jsem doručoval obrovskou kytici růží. Tolik trnů v pařátcích jsem nikdy neměl."
"Konečně je Valentýn za námi, co?"
"Není. Ještě je potřeba zařídit jednu věc."
"Musíš ještě někam letět? Ty můj chudáčku…"
"Ne. Přinesl jsem ti jednu z těch růží. Je to spravedlivé odškodnění za trny. Krásného Valentýna, má drahá!"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Buď vůle Tvá

Téma: Rodná hrouda
Fandom: Bible, Originální

Byl jsem stvořen z hlíny. Hlínou jsem byl a hlínou bych zůstal, nebýt Hrnčíře, jenž nicotě vtiskl duši a přetvořil tak představu ve skutečnost.
Země mě brzy opět pohltí. Džbán praskne a pokud byl prázdný, zbude jen prázdnota.
Na změnu tvaru ještě není pozdě, dokud nebudu vložen do plamene. Pak mě přebytečné dutiny roztrhají na kusy. Chtěl bych se změnit. Ale samotnému se mi to nikdy nepodaří.
Často pátrám, zda na sobě neobjevím Hrnčířův podpis, abych měl jistotu, že Hrnčíř není pouhou smyšlenkou, dílem mé fantazie. Jenomže ho nenacházím - možná proto, že žádný podpis neexistuje.
Třeba jsem tím podpisem já.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Věčné ticho

Téma: Zabít málo
Fandom: Originální

Někteří říkali, že zabít mě je málo. Že bych za své činy měl strávit celý zbytek života pouze ve společnosti svého svědomí.
Ano, kradl jsem, ačkoliv jsem žil v nadbytku, mučil jsem a vraždil, jen abych si dokázal svou sílu.
Obyčejná smrt by pro mě prý byla jen odměnou. Jenže co je vlastně obyčejná smrt? Smrt je obyčejná pro svět, ne však pro člověka. Ve světě se objevuje neustále, ale svět o ní nic nepoví. Člověk také ne. Nemůže.
Já vyprávět můžu, jenomže mě nikdo neposlouchá. Možná je tohle ten nejhorší trest.
Jsem tichem.
Ne do konce pozemského života. Navěky.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Těsně před půlnocí

Téma: Růže
Fandom: Harry Potter

Blíží se půlnoc. V sovinci přistanou dvě sovy.
"Já jsem se dneska nalétala..." povídá první z nich.
"Vždyť já taky. Anonymní vyznání lásky je přeci nejlepší posílat přes bradavické sovy, aby nebylo poznat, od koho jsou."
"Nejhorší byly toužebné pohledy těch, pro které jsem nic neměla."
"Ne, nejhorší bylo, když jsem doručoval obrovskou kytici růží. Tolik trnů v pařátcích jsem nikdy neměl."
"Konečně je Valentýn za námi, co?"
"Není. Ještě je potřeba zařídit jednu věc."
"Musíš ještě někam letět? Ty můj chudáčku…"
"Ne. Přinesl jsem ti jednu z těch růží. Je to spravedlivé odškodnění za trny. Krásného Valentýna, má drahá!"

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Buď vůle Tvá

Téma: Rodná hrouda
Fandom: Bible, Originální

Byl jsem stvořen z hlíny. Hlínou jsem byl a hlínou bych zůstal, nebýt Hrnčíře, jenž nicotě vtiskl duši a přetvořil tak představu ve skutečnost.
Země mě brzy opět pohltí. Džbán praskne a pokud byl prázdný, zbude jen prázdnota.
Na změnu tvaru ještě není pozdě, dokud nebudu vložen do plamene. Pak mě přebytečné dutiny roztrhají na kusy. Chtěl bych se změnit. Ale samotnému se mi to nikdy nepodaří.
Často pátrám, zda na sobě neobjevím Hrnčířův podpis, abych měl jistotu, že Hrnčíř není pouhou smyšlenkou, dílem mé fantazie. Jenomže ho nenacházím - možná proto, že žádný podpis neexistuje.
Třeba jsem tím podpisem já.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.

Věčné ticho

Téma: Zabít málo
Fandom: Originální

Někteří říkali, že zabít mě je málo. Že bych za své činy měl strávit celý zbytek života pouze ve společnosti svého svědomí.
Ano, kradl jsem, ačkoliv jsem žil v nadbytku, mučil jsem a vraždil, jen abych si dokázal svou sílu.
Obyčejná smrt by pro mě prý byla jen odměnou. Jenže co je vlastně obyčejná smrt? Smrt je obyčejná pro svět, ne však pro člověka. Ve světě se objevuje neustále, ale svět o ní nic nepoví. Člověk také ne. Nemůže.
Já vyprávět můžu, jenomže mě nikdo neposlouchá. Možná je tohle ten nejhorší trest.
Jsem tichem.
Ne do konce pozemského života. Navěky.

A/N: Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net.