neděle 22. dubna 2012

Sebevrah

Téma: Krev
Fandom: Edison

Naše životy jsou absurdní jak strach
šeptal tiše do tmy mladý sebevrah
strach z krve výšek uzavřených prostorů
strach z tepání srdce motoru
co nám nedovolí nedýchat
co nám nedovolí bát se ztrát

Chtěl jsem skočit chtěl jsem k smrti doplachtit
chtěl jsem pohřbít onen dávno mrtvý cit
Pak ale někdo náhle vykřik ach!
a já už nechtěl být ten sebevrah
ten sebevrah jenž je mrtev předem
ten jenž je sám sobě lidojedem
ten jenž svůj život v kartách prohraje
ten jenž neplatí své výdaje

Pro toho kdo má strach z krve z pláče
je snad lepší být hazardním hráčem

A/N: Kterak jsem se pokoušela hrát si na Nezvala...
Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net/dmd .

Prostě chemie

Téma: Kvalitní materiál
Fandom: Krutá realita

Pojmenujte následující sloučeninu: H2SiO3
Moje odpověď: kyselina křemičitá
Správná odpověď podle učebnice: kyselina siřičitá

Která z těchto vazeb je nejdelší?
a) trojná
b) mezi dvěma atomy uhlíku v methanu
c) dvojná
d) násobná
e) mezi dvěma atomy uhlíku v ethylenu
f) mezi dvěma atomy uhlíku v acetylenu
Moje odpověď: c) nebo e) - dvojná vazba je delší než trojná a jednoduchá vazba v nabídce není
Správná odpověď podle učebnice: b) - jde o vazbu jednoduchou, a tudíž nejdelší

Nevím, odkdy má síra značku Si a methan obsahuje dva uhlíky.
Ale jedno vím určitě - není nad kvalitní studijní materiál při přípravě na maturitu…

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net/dmd .

Slzy

Když si večer lehnu
brečím samospádem
i když nemám komu
epitafy skládat

Slzy pobíhají
v cestách prošlapaných
sem tam - ale vždycky
dolů

A/N: Zase nějaký momentkovitý pocitový výlev ;).

Naděje

Téma: Perpetuum mobile
Fandom: Popelka

Popelko, zameť na dvoře!
To nevidíš, že tu překážíš, ty jedna špindíro ušmudlaná?!
Běž radši pomoct do kuchyně.
No tak, nemotej se tady!
Ty nešiko jedna, kvůli tobě jsem rozbila talíř!
Jdi vyčistit krb. Jak vám to spolu ale sluší! Každý k tomu svému, Popelka k popelu.
Raději se někam schovej, jsi pěkně ušmouraná. Budeme mít návštěvu, ještě by se tě lekla.
Popelko, podej mi…!
Ukliď…!
Přines…!
Pojď sem!
Běž pryč!

Možná by se mohlo zdát, že mi brzy musí dojít síla. Ale mám něco, o čem nikdo neví. Mám naději. Mám ještě dva oříšky, které mohu sevřít v dlani.

A/N: Perpetuum mobile neexistuje. Ani to lidské.
Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net/dmd.

sobota 21. dubna 2012

O kaprolachtanech a jiných radostech

Dnešek jsem strávila zaseklá někde mezi krasovými jevy, žluknutím másla a adicí vody na ethylen. Den nějak rychle utekl a já jsem zjistila, že toho z chemie neumím o nic víc než ráno, ač jsem celé odpoledne seděla s nosem v maturitních otázkách.

Jediným výsledkem toho jsou chemické halucinace. Když jsem na stole uviděla cedulku s receptem na velikonočního beránka, kde byla připsaná poznámka: "Do formy dát dvě várky", z prvních třech slov se mi v mozku záhadným způsobem vytvořilo "diformhydrát", a místo toho, abych si řekla: "To je nějaká hloupost, proč by to někdo psal na cedulku?" jsem začala přemýšlet, že to nejspíš bude nějaký derivát od methanu. Taková látka určitě neexistuje, ale je to důkaz toho, že se mi z myšlenek stává jakýsi chemický guláš. A to prosím po jednom dni učení.

Možná to bude tím, že mě kousnul nebezpečný tvor kaprolachtan.

Víš?

Téma: Okno (Báseň)
Fandom: Originální, U řeky Piedra jsem usedla a plakala

Víš,
"my" se tak obtížně dělí
zpátky na slova "já" a "ty".

Když
už si člověk jednou zvykne
na slunce, je těžké strpět stín.

Jednou
jsi mi řekl: Otevři okno
a zjistíš, že jsi dosud žila v šeru.

Já jsem
poslechla, i když jsem měla strach,
že mě to poznání oslepí.

Tak jsem se dívala oknem
do tvé duše a tys osvětloval mé
kroky.

Tehdy jsi řekl: To světlo
není určené pro tebe. Nepoznal jsem to.
Odpusť.

Není snad lepší nechat okna
zavřená navždy, když životu vládne
stín?

"My" se tak obtížně dělí
zpátky na slova "já" a "ty",
víš?

A/N: Inspirace knihou od P. Coelha U řeky Piedra jsem usedla a plakala.
Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net/dmd.

pátek 20. dubna 2012

Stesk a stres, to celé na druhou

Mám strach z konců
A ještě větší ze začátků
Nově začít je jako
Popřít zákon zachování energie

Hlavu do písku
A rychle mrkat
Aby se mi slzy
Zadřely v očích

čtvrtek 19. dubna 2012

Pravidla

Téma: Příbuzenská plemenitba
Fandom: Pohádky

"Zlatá rybko, nechci, abys mi splnila tři přání. Úplně postačí, když mi splníš jedno jediné, a budu šťasten do konce života."
"Jako bych nevěděla, o co ti jde. Takových už bylo. Chlapi jsou všichni stejní!"
"To není pravda. Já jsem tvůj příbuzný. Mám v sobě něco z tvých genů, takže náš potěr by měl určitě šupiny ze zlata a kouzelné schopnosti…"
"Přeješ si, abych ti nakladla vajíčka?"
"No, nechtěl jsem to říkat úplně otevřeně, ale je to tak."
"Dobře."
"Vážně?"
"Ano. Ale je tu jeden háček. Znáš přeci pravidla, ne? Na to, abych plnila přání, si mě musíš nejdřív chytit!"

A/N: BJB jak vyšité, ale co byste chtěli na takové téma...
Drabble vzniklo v rámci DMD na www.sosaci.net

středa 18. dubna 2012

Zahrada

Téma: Poslední petrklíč
Fandom: Originální

Za těch osm let stihla na téhle zahrádce zapustit hluboké kořeny.
Pořádně tu povyrostla, kvetla prvními láskami a vzápětí uvadala žalem, zalévala se slzami a krmila slunečními paprsky smíchu. S těmi, co vyrašili v sousedství, se propletla výhonky, a čmeláci nosili pyl z jednoho květu na druhý. Byli tu i tací, kteří se jí snažili zastřihovat listy. Většinou se nedala.
Osm let na gymnáziu byla celá věčnost. A ona teď má svoji pracně pěstovanou rostlinu vykopat a přesadit někam jinam?!
Když si šla pro maturitní vysvědčení, pochopila. Poslední petrklíč odkvetl.
Jaro jejího života skončilo. Bylo třeba připravit se na léto.

A/N: Věnováno všem mým "spoluvýrostkům", čmelákům a motýlům a dokonce i těm "zastřihávačům listů" (někdy to bylo pro dobro věci).

pondělí 16. dubna 2012

Smutek

A/N: Jsme za polovinou, ale drabblíme statečně dál! (www.sosaci.net/dmd)
Drabble se týká Konstantina Trepleva, postavy z Čechovova dramatu Racek.

Téma: Červený a černý
Fandom: Racek

Jednoho dne se tvoje slunce rozhodlo zapadnout. Ručička na ukazateli štěstí a neštěstí se náhle posunula ve tvůj neprospěch.
Nastala temná noc, delší než ta polární. Jen červánky na západní obloze ti připomínaly, že byl někdy den. Skoro jako by se obzor styděl za to, co jsi přes den neudělal a udělat měl, udělat neměl a přesto udělal.
V té černotě jsi hledal hvězdy. Aby ti dodaly odvahu, že někde daleko slunce ještě existují. Hvězdy nesvítily.
Tma byla všude. I v tvém nitru. Tak jsi zavřel oči a nechal temnotu, aby tě pohltila.

Výstřel zněl trochu posměšně, jako chechot racka.