pondělí 14. října 2013

Jabloňové listí

Potkala jsem číslo sedm ze Šalingradských srdcebolů. V tramvaji. Můj mozek reagoval tak pomalu, jako by  všechny neurony v něm byly oddělené tlustou vrstvou palisádového parenchymu, na který jsem o dvacet minut dříve zírala do mikroskopu, nebo jako by si v něm toxoplasma pořádala narozeninovou oslavu. Možná to bylo tím, že jsem měla školu od devíti do sedmi v kuse, či prostě proto, že bych si dotyčného zařadila mnohem rychleji v tom městě, kde se tramvajím říká poněkud jinak.
„Ahoj.“
„Ahoj,“ odpovídám, aniž by mi to ještě úplně dosecvaklo.
„Jak se máš? A co dělají slimáci?“
Hlavou mi proběhne několik nesouvislých obrazů, zahrnujících modrou přepravku na jídelním stole, slovenského divadelníka s moukou a talíř halušek se zelím.
„Strašlivě vyrostli a ještě mám asi čtyři přebytečné. Nechceš je?“ upírám na něj prosebný pohled a snažím se, aby to nevypadalo moc koketně. (I když asi bych se nemusela ani snažit, vzhledem k mým kruhům pod očima a lehce nazelenalé barvě z té hrozné únavy. A to je teprve pondělí.)
„Ehm… A dá se to nějak kuchyňsky upravit?“
„Jenom do dvou měsíců stáří, pak už mají moc tuhé maso. To už jsi prošvihnul.“
„Tak to ti asi zůstanou.“
Než se stihnu zeptat na něco já jeho, musím vystupovat. Možná je to tak lepší. Ještě bych ho třeba z nějakých nepochopitelných důvodů měla potřebu praštit knihou „Podívej, jak rostu – Králík“. A nevím, jak bych to potom vysvětlovala.

18 komentářů:

  1. Dobře vypadající lidi je třeba zásadně mlátit do hlav knihami Podívej jak rostu - Králík. To je to nejlepší, co se pro ně dá udělat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to už tu knížku nedám z ruky. Nebo si ji chceš půjčit? Třeba by se Ti mohla taky hodit.

      Vymazat
  2. Mohla, ale asi je spíš budu mlátit zdrojovým kabelem od kláves, neb je mám v kapele ^_^ (Mimochodem, brr, začínám mít pocit, že stalkování se nevyplácí :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad závorka: http://rusf.ru/abs/images/flm_st01.jpg

      Vymazat
    2. No, vypadám tam sice trošku starší, dobře, ale tři otazníky jsem si tedy nezasloužil... To se mě dotklo.

      Vymazat
    3. Promiňte, ale ten odkaz se jaksi nedotkl mého mozku (pořád nechápu, co jste s tím chtěl říci), tak se to muselo dotknout Vás. Napovíte?

      Vymazat
    4. Dobrá, nedáváte mi na výběr. Nechť tedy zazní pravda.
      Všechno to začalo už na Vašem starém blogu, konkrétně v komentářích u Vašeho posledního článku. Tam, jak si jistě vzpomínáte, se náhle objevila tajemná postava stalkera. Kromě toho, že se jedná o tvora ženského pohlaví, jsem o ní nic nevěděl, ale ani jsem se jí nijak nezabýval, byl jsem jako obvykle příliš lehkovážný, dokonce jsem se, odpusťte mi moji hloupost!, jejím slovům zasmál. Jenže postupem času jsem se stále více a více musel v myšlenkách vracet k onomu komentáři, zamýšlet se nad nebezpečím, které mohl představovat, až mi najednou došlo, že není vyhnutí, že jej musím podrobit analýze a odhalit, kdo je autorem. Po několika hodinách strávených rozborem textu jsem měl výsledky. Byly natolik šokující, že jsem se jim zdráhal uvěřit, zopakoval jsem tedy celý proces, postupoval jsem mnohem pečlivěji, nikdy dříve jsem nebyl tak pečlivý, a ve chvíli, kdy mě začala přemáhat únava, jsem bez zaváhání šel do kuchyně a tam jsem si do levého oka (pravé jsem potřeboval k práci) nasypal pepř, abych s pomocí bolesti vytrhl své otupělé smysly ze spárů dřímoty. To se ukázalo jako velmi účinné a než zakokrhal první kohout, bylo hotovo. Jméno viníka však zůstalo nezměněné - May. Ano, čtete správně, oním podvratným živlem není nikdo jiný než Vaše dobrá kamarádka May. Motiv její zrady mi dosud není znám. V rozrušení jsem jí napsal zprávu na last.fm, doufaje, že až se dovtípí, kdo jí píše, kdo ji odhalil, zastydí se a přehodnotí své vpravdě ošklivé a zavrženíhodné jednání. A tak se podle všeho i stalo, jak ostatně můžete sama vidět, pohlédnete-li kousek výše. Ani ve snu by mě však nenapadlo, že s tím vyrukuje takto veřejně... Ihned jsem reagoval obrázkem ve snaze odklonit diskuzi jiným směrem, uchránit Vás tohoto zklamání, dokonce jsem se ani nezdráhal prohlašovat onu fotografii za svoji vlastní, ale vše bylo marné, Vaše zvídavost mne udolala, nemohu více lhát. Mrzí mě to, opravdu mě to mrzí, vím, že zrada přítele bolí, ale snad je dobře, dozvídáte-li se to už nyní, dokud škody nejsou kdovíjak velké. Hodně sil přeji, v myšlenkách jsem s Vámi.

      (Obrázek pochází ze skvělého filmu Stalker. Knížka (někdy pod názvem Piknik u cesty) je taky dobrá, ale na můj vkus je už trochu moc sci-fi. Nerad to přiznávám, ale moje reakce byla mimomísní, není tedy divu, že ji nikdo nepochopil. Stane se. :) http://www.csfd.cz/film/32353-stalker/)

      Vymazat
    5. Kdybyste se mě byl zeptal na jméno onoho stalkera, prozradila bych Vám ho - a ušetřila Vám tak mnohahodinovou práci i pepř v oku. Já jsem totiž od začátku věděla, o koho se jedná, a opravdu netušila, že Vás tolik sžírá ta myšlenka, že Vás někdo stalkuje. Mně totiž stačilo v administrativě blogu rozkliknout onen komentář, abych zjistila, odkud byl odeslán - a protože neznám nikoho jiného, kdo by na dotyčné univerzitě studoval, bylo mi to hned jasné. Také jsem autorce napsala zprávu, aby pochopila, že byla odhalena ("Stalkere! Aby nějaká brambora omylem nepřistála na hlavě Tobě!"), ale nepovažovala jsem to ani za zradu ani žádné podvratné živlovství. Nedávno nám totiž bylo vysvětleno naší milou Filosofkou, že internet je veřejný prostor - a ve chvíli, kdy tam něco pověsíme, automaticky udílíme svolení komukoliv, aby nás dle libosti stalkoval. Navíc u May to byla určitě jakási obrana před zahlcením, neboť kdyby si to sama nepřečetla dobrovolně ve vhodnou dobu, jistě bych ji tím vším zavalila ve chvíli, kdy by na to třeba neměla náladu. Ale tím, že jste mě chtěl uchránit hrozného zklamání a jednal na vlastní pěst, jste nám dal nový zdroj k tomu, abychom stalkovaly zase my Vás. May na to přišla, kdo jí napsal, a jako úžasnou novinu mi to sdělila. Ihned jsem se jala zkoumat Váš profil, abych o Vás něco zjistila. Bohužel toho nebylo moc - ale jak May poznamenala, jste díky tomu "mnohem reálnější bytostí". A vyšel jste z toho vlastně docela dobře, prý: "Někdo, kdo poslouchá Joy Division a The CUre a Placebo a Arcade Fire a The Smiths v takovém množství, nemůže být špatný člověk." Budu jí to muset věřit, neb já onu zmíněnou hudbu opravdu neznám. (Asi tedy nejsem dobrý člověk :O.)

      Vymazat
    6. Jsem dočista odhalena. To nebyla dlouhá stalkerovská kariéra. Možná by bývala byla delší, nebýt oné rafinované pepřové metody na upgradování detektivních schopností. (Jedním z jejich úspěchů bylo, že jsem málem spadla pod stůl.)
      Eliadina obhajoba ovšem nic nemění na tom, že jsem podvratný živel. Teď už jsme stalkeři všichni a navzájem to o sobě víme!
      (Psychologický dotaz do éteru: Když Eliade sympatizuje se stalkerem, není to nějaká slabá obdoba Stockholmského syndromu?)

      Vymazat
    7. :D Je pravda, že takový last.fm profil není jako zdroj informací nic moc. Jen k tomu, co jste tam mohla vyštrachat – moderním světem jsem byl znechucený jen jedno odpoledne před asi dvěma lety, ale to jsem byl znechucený de facto vším, takže není divu, že ani moderní svět nezůstal ušetřen. Vinylů mám zatím jen pár, což je mrzuté, ale už mám aspoň gramofon. Co se Murakamiho týče, tak když jsem se o letošních prázdninách pokoušel recyklovat Norské dřevo, byl jsem zklamaný, ale i tak se chystám, až vyjde i třetí díl, ke koupi 1Q84, jen budu doufat, že to bude víc jako Kafka na pobřeží a pro jednou se milý Haruki vyhne neřešitelnému milostnému trojúhelníku. Po MGS mi už žádná hra nepřišla dost dobrá, takže jsem z hraním her skončil. Post-rock už taky poslouchám jen občas a to s těmi smutnými ptáky… To jsem nikdy nedělal. Jinak to asi bude v pořádku. Můžete se samozřejmě na cokoliv zeptat.
      Jsem rád, že jsem u May prošel a stejně tak rád, že jsem o něco málo reálnější bytostí. Jen by mě teď zajímalo, co poslouchá takový špatný člověk, abych se snad někdy nedal zlákat něčím závadným a postupně mě to nepřetvořilo v monstrum.
      A co Vy vlastně posloucháte, jestli to tedy není tajné? Wise Guys, Klus, Nohavica, Zrní, klasika – ještě něco?

      Vymazat
    8. May: Nemá cenu si nic nalhávat, nejsi dobrý stalker. Jednak používáš obraty, které tě bezpečně prozradí (bramborami nikdo jiný nehází), jednak musíš svá stalkerská tažení provádět v temných koutech internetových kaváren se zadním východem, abys stihla vždy v čas a nepozorovaně zmizet. Dneska stalkuje každý, ale úroveň rapidně klesá...
      Slabší obdoba? Ona nejenže sympatizuje, ona se okamžitě přidala. Kdybys byla ozbrojenou skupinou, tak už Eliade stojí před vlajkou v maskáčích, v ruce drží samopal a vykřikuje hesla.

      Vymazat
    9. Kolemjdoucí, začínám z tebe mít komplexy, a proto se pro jistotu takticky vzdaluji z vaší komentářové konverzace. Špatný člověk poslouchá Radiohead v domnění, že je to depresivní, a pak spadne pod metro.

      Vymazat
    10. Kolemjdoucí: Koukám, že May je pořád o hodně lepší stalker než já (takže nemusí mít žádné komplexy), protože já jsem nevyštrachala ani ony zmíněné informace o Murakamim a vinylech (a slovo vinyl mi ještě ke všemu pořád víc asociuje chemii a polymery než hudbu).
      Poslouchám vlastně asi jen to, co jste vyjmenoval, ale bez Nohavici a klasiky (tu si pouštím jen ve chvíli, kdy se mám učit něco na sbor, případně při pečení vánočního cukroví naši nahrávku Händelova Mesiáše, ale to už je několikaletá tradice). Už celkem dlouhou dobu si říkám, že by to chtělo nějakou změnu, jenomže jsem zatím nepřišla na nic úžasného a navíc to vlastně ani tak moc nepotřebuji. V tramvajích a autobusech si většinou radši čtu, případně nechám své myšlenky jen tak bloumat, a doma si hudbu pouštím jen ve chvíli, kdy jsem doma sama a vařím, peču, nebo uklízím. A v těch chvílích raději poslouchám něco, co už znám opravdu nazpaměť, protože jinak bych se musela příliš soustředit na zkoumání textu a tónů a nic bych neudělala.

      Vymazat
    11. A víte co? Ještě jedna skvělá věc. Díky tomu, že teď můžu stalkovat Váš profil, se aspoň, až zase zmizíte (doufám ale, že to už nenastane) budu moct ujišťovat, že Vás ještě nesežral tygr, když stále posloucháte hudbu :).

      Vymazat
    12. Taky bych si chtěl v autobusech číst, ale většinou usínám a padám do uliček, případně klepu hlavou o skleněné výplně. A mám ověřeno, že jde docela pohodlně usnout i vestoje, jen probuzení, způsobené příliš těsným a náhlým kontaktem čela s dveřmi, nepatří k nejpříjemnějším. Navíc je až překvapivě hlučné. Lidi se pak tak dívají, jako co to asi bylo, co to tam provádím. Určitě mě podezírají z vandalismu.
      To je sice hezké, ale co když se tygr poté, co mě sežere, zmocní mého počítače a bude si pouštět hudbu? Na světě není jistot.

      Vymazat
    13. Já jsem dneska také málem usnula nad knížkou. Měla jsem školu od devíti do sedmi v podstatě v kuse, a tak jsem stála na tramvajové zastávce s otevřenou knihou (mimochodem vážně skvělou, viz Knihomolův zápisník) a zírala doblba. A nějaký mladík mě anglicky oslovil: "Is it interesting?" Řekla jsem mu, že je. A on na to, že prý to moc nevypadá, když koukám úplně jinam než na písmenka. Ptal se mě, co to je za knížku, jestli Fifty shades of Grey. (Z toho, že sem naši konverzaci nepřepisuji zrovna anglicky, si můžete nádherně odvodit, jak na tom se svou angličtinou jsem.) A jak jsem mu měla vysvětlit, že je to jako pohádka, ale ne pro děti...? Ve chvíli, kdy jsem vyslovila, se mě zeptal, kolik mi je let, a když jsem řekla, že dvacet (a ještě ke všemu to bude už jenom pár dní), tak nevěřícně zakroutil hlavou, že ještě čtu takovéhle věci.
      Ano, jakožto budoucí věděc musím brát v úvahu všechny možné hypotézy, jako například, že má onen tygr stejný hudební vkus jako Vy a pouští si písničky pod Vaším jménem, ale přeci jen, pravděpodobnost, že to tak bude, je velmi nízká, takže to radši ani nebudu předpokládat. (Kdyby člověk takhle podezíral všechno a všechny, nemohl by vůbec existovat. A nebo by si musel sehnat červenou pilulku z Matrixu.)

      Vymazat
  3. Přesně, taky se nikdy nenaučím označovat tramvaje jiným slovem...
    Mikroskopování je už samo o sobě magické, kór když jsi nevyspaná/nemocná.

    OdpovědětVymazat