úterý 4. října 2011

Navěky

Téma: Sedmnáct
Fandom: originální

"Zachovám ti lásku, úctu a věrnost, nikdy tě neopustím a ponesu s tebou všechno dobré i zlé až do smrti." Když odříkával tato slova, věřila mu. "Budu tě milovat navěky," zašeptal předtím, než ji políbil. Byla tak šťastná. A slzy dojetí jí stékaly po tvářích.
Když na tuhle chvíli vzpomínala teď, o sedmnáct let později, také plakala.
"Statistika říká, že naše manželství trvalo nadprůměrně dlouho, tak bych vlastně měla být vděčná," pomyslela si ironicky, když podepisovala žádost o rozvod. Pro některé lidi jsou věčností třeba jen tři roky. Možná mohla být ráda, že to jeho "navěky" trvalo celých sedmnáct let.

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Ráno

Téma: Nedělní ráno
Fandom: Pohádky

Hudba. Tanec. Smích. Celý sál splýval v pestrou duhu.
O půlnoci utekla z plesu. Na zámku se tančilo až do svítání. On netančil. Snad. Doufala. Ráno se vrátila do reality.
O půlnoci utekla podruhé. Ranní slzy smyly špínu ze tváří.
Utekla potřetí. Znovu o půlnoci.
A on? Věřil, že ji zadrží. Zmizela však, jako by se rozplynula s posledním úderem zvonu. Odešel také. Krásná neznámá si odnesla s sebou jeho srdce.
Ale co naplat.
Ráno musel oznámit jméno své vyvolené.
Neznal ho.
Všechno kolem se točilo. Blouznil.
"Pane, na schodech jsme našli střevíček..."
Ve svém žalu odehnal sluhu mávnutím ruky.

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Smrtonosný čaj

Téma: Čaj o páté, vražda o půlnoci
Fandom: Zeměplocha

Drobná moucha poletovala ztracená někde v Horách beraní hlavy. Byla už skoro půlnoc. Ale něco ji nutilo letět dál, dokud nedospěje k cíli.
Vtom před sebou spatřila chaloupku s doškovou střechou. Přilákána světlem vlétla otevřeným oknem do kuchyně.
Než se nadála, dostala prudkou ránu přes křídla. A zřítila se v bezvědomí do hrnku vystydlého čaje od svačiny.

Bábi potlačila nutkání protáhnout si polámaná křídla a trochu si zanadávala.
Když druhý den časně ráno zaklepala na dveře oné chaloupky, vyšla ven Stařenka, vypadající jako čerstvě vyoraná myš.
"Gyto, musíme si promluvit. Včera se tady stala úkladná vražda." Oslovená jen nechápavě zamrkala.

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Vloupání

Téma: Pod postelí
Fandom: Zeměplocha
Poznámka: Pokračování mého drabble na téma Dlouhé vlasy, krátký rozum a odpověď na otázku, co bude Bábi Zlopočasná dělat bez svého drdolu =D.

Někdo byl nahoře. V její ložnici. Bábi se nebála. Jenom vůbec nechápala, jak si někdo mohl dovolit vloupat se k nejvěhlasnější čarodějce v Lancre.
Ze zvyku zašmátrala po drdolu, ale hrábla jen do čerstvě ostříhaného mikáda.
"Do háje," sykla. Pak si vykasala sukni a vytáhla zpod punčochy jednu ze svých jehlic. "Člověk nikdy nesmí zapomínat na záložní zbraň," pomyslela si a vydala se nahoru. Zpod postele bylo slyšet podivný nářek.
"Co to k čertu…?" Nestihla ani doříct. Světlo svíčky se odrazilo v jednom kočičím oku.
"Silvere! To bude mít Gyta radost, že si zase bude moct rozšířit rodokmen tvých potomků…"

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Svědomí

Téma: Fairplay
Fandom: Kytice

Šero se pomalu vkrádá do světnice. Paprsky posledního slunce na chvíli ozáří dvě objímající se postavy. Ženu z jezera čeká návrat do temnot.
"Sbohem, matičko. Už musím jít. Muž na mě čeká."
"Nenechám tě přece vodníkovi. Zůstaň."
Bylo by tak snadné vyhovět matčině prosbě. Ale…
"Já přece taky nechci nechat svoje dítě v moci vodní příšery."
"Vždyť bych už neměla nikoho.... Když opustíš svoje dítě, budeme mít alespoň jedna druhou."

V šeru svého domova sedí vodník, hladu v dlaních. Svědomí má temnější, než svůj jezerní příbytek. Smyla už všudypřítomná voda jeho vinu?
"Hrál jsem podle pravidel. To ona je porušila."

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Lidi dneska uvěří všemu

Téma: Dlouhé vlasy, krátký rozum
Fandom: Zeměplocha

"Tuhle jsem byla zase v divadle," vyprávěla Bábi Zlopočasná. "Nějak jsem tomu přišla na chuť, ale pořád mi uniká smysl. Třeba teď naposled. Hráli představení Romantico a Jůlinka. On jí přísahal věčnou lásku, vypadal, že by pro ni umřel a dojímal celé hlediště svými sladkými řečičkami. Lidi dneska uvěří všemu… Za půl hodiny potom se v hospodě lepil na jakousi zrzku! Pěkně jsem mu vyčinila. A on na to: Dlouhý vlasy, krátkej rozum! Pch! No, už bych měla jít…"
"A kdy my se tady zase sejdeme?" zeptala se Stařenka.
"Nějakou dobu ne," prohlásila Bábi. "Musím zajet do Ankh-Morporku. Ke kadeřnici."

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Vteřiny před sebevraždou

Jeden vodník mi ukradl duši, zavřel jí do hrnečku a nechce mi ji vrátit. Ale utopit se od něj nenechám...

Varování: Poslední dobou je můj literární potenciál vyčerpaný každodenním drabblením, takže tu kromě takovýchhle výlevů a nesmyslů přesně na sto slov nic nečekejte. Minimálně do konce dubna =).

Jo, a abych nezapoměla, Vendy a May by zasloužily nějaký metál nebo diplom za to, že mi sem choděj a vytrvale komentují =D. Díky.

To jsem já

Téma: Klíč, který nikam nepasuje
Fandom: Harry Potter

Jsem jiná a vybočuji z řady. Jsem papouškem mezi sýkorkami, které ho nakonec uklovou k smrti. Jsem albínem mezi černochy, cizincem ve své vlasti. Jsem motýl se zlomenými křídly, vyhřívající se v posledních paprscích slunce. Jsem jako hvězda v poledne, jako červánky o půlnoci. Jsem sklíčkem mezi perlami, semínkem plevele v hromadě obilí. Jsem jehla v kupce sena. Jsem rybou na suchu a kočkou ve vodě. Jsem tancem bez kroků, hudbou bez tónů. Jsem jako kniha beze slov, jako slova bez vět. Jsem jako dveře, co nikam nevedou. Jsem jako klíč, který nikam nepasuje. Jmenuji se Lenka. Říkají mi Střelenka.

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net

Šílenství jménem drabble

Tak jsem se zase jednou rozhodla udělat něco pro svou "budoucí" spisovatelskou dráhu. Upsala jsem svou duši ďáblovi se jménem Duben, měsíc drabble. Už teď z toho trošinku šílím, předtím jsem nikdy žádné drabble nenapsala a ono schovat pointu do přesně sto slov není zas tak úplně jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jo, teoreticky bych asi nemusela za každou cenu psát na jakékoli téma, ale třeba se mi to jednou bude hodit. A navíc mě to baví. Uznávám sice, že moje "drabblata" nejsou zdaleka tak na úrovni, jako od jiných autorů, ale cvičení dává umění.
Asi to tady budu teď v dubnu trochu zanedbávat. Ale kdybyste měli zájem, mohla bych svá povedenější drabble zveřejňovat i tady (protože se obávám, že na psaní nějakých pořádných článků opravdu nebudu mít kapacitu, tak aby tady aspoň něco přibývalo). Sice to je fanfiction, ale třeba by si to tady někdo přečetl...
No nic, psaní zdar! =D

Nic nekvetlo bohužel/bohudík

Jako tradičně každé velikonoční pondělí jsme jeli na výlet někam do přírody. Má to několik výhod. Tak kupříkladu nemusíme čekat celý den na koledníky. I když vlastně nevím, jestli k nám někdo taky chodí. Nikdy nejsme doma. Jenom jednou nás zastihli zrovna na odchodu, takže jsme trošinku zmatkovali, ale nakonec si koledníci od nás něco odnesli.
Taky se na těch výletech člověk dozví něco o botanice. Tyhle výlety vznikly z původních vycházek za jarní květenou a u botaniky vlastně zůstalo až doteď. Jenomže letos ta příroda ještě není pořádně probuzená ze zimního spánku, takže jsme moc kvítků nepotkali. Ale zase to mělu jednu podstatnou výhodu. Snad poprvé jsem celý výlet neprokýchala.
A abych nezapomněla, tyhle rostlinky jsme viděli. Za rok už nevím nikdy nic, ani jak se která jmenuje, tak třeba takhle úplně nezapomenu.


Devětsil bílý


Mokrýš střídavolistý


Plicník lékařský


Orsej jarní