Téma: Co není v hlavě, musí být v nohách
Poznámka: Tentokrát jsem téma pojala trochu abstraktněji, tak snad to nebude vadit.
Věnování: Všem knihomolům a knihomolkám, kteří mají taky občas co dělat, aby se neskryli ve vlastních světech.
Fandom: Originál
Když jí bylo šest, objevila kouzlo knih. Svět slabikářů jí byl brzo malý.
Později louskala objemné romány i subtilní knížečky s poezií.
Raději než s přáteli si chodila posedět do knihovny.
Vytvářela si spletité sítě cizích vztahů. Na ty vlastní zapomněla. Imaginární světy byly jiné, lepší.
V těch světech byla uvězněná,
obmotaly ji jak síť,
jestli nenastane změna,
nebude už umět žít.
obmotaly ji jak síť,
jestli nenastane změna,
nebude už umět žít.
Změna nenastala. V šedesáti konečně procitla ze svého celoživotního poblouznění a došlo jí, že místo aby život prožila, prosnila ho.
Zbytek života si vynahrazovala, že zapomněla na vlastní život. Snažila se prožít to, co za padesát let zmeškala.
A/N:Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net
Tak. Přesně takhle jednou skončím, pokud se okamžitě nevyhrabu ze své obnovené závislosti na fanfiction.A to nehrozí. Jsem jako pijavice a parazituju na cizím štěstí. Nezávisle na tom, jestli se jedná o štěstí mých kamarádek, nebo o úspěchy imginárních irských géniů. Mám pocit, že kdybych neměla tyhle světy, ze kterých žiju, ten můj vlastní svět by se zhroutil...
OdpovědětVymazat