Tak jo. Vlastně bych vůbec neměla sedět u počítače a pěkně si hrát na maroda v posteli, ale jsem to holt závislák... Žiju si od antibiotik do antibiotik a baštím jenom jogurty. Štvou mě vynucené týdenní prázdniny, tím spíš, že v pátek přijdu o poslední zvonění. Sice ještě ne naše, ale maturuje spousta lidí, co znám. Každý rok si touhle dobou říkám: Ach jo, už za x let tohle čeká mě. A to x se každým rokem úměrně zmenšuje. Možná tam půjdu, uvidím, jak mi bude.
Haha. Dodrabblilo se (i když bych mohla teoreticky dneska ještě jedno napsat jako doháněcí bonus) a hned to tady zahlcuju nějakými nesmysly. Včera jsem si na mamce doslova vynutila, že chvilkový pobyt u počítače mě vážně nezabije a že přece si nemůžu zkazit svou celoměsíční práci. Takže jsem snad úspěšně skočila na třiceti bodech. A s rozsekanou pusou.
Ale jestliže mě mohl zabít i ten můj pobyt u počítače, nechápu, jak jsem mohla přežít ještě večerní lítání po zahradě s foťákem (i když mi zubař na týden zakázal jakoukoli tělesnou námahu). Má se totiž pokazit počasí a náž ježek se už málem prokousal z krabice, jak cítil jaro, takže nám nezbývalo nic jiného, než ho vypustit. Jo, tohle každojarní loučení mě ničí. Ale co se dá dělat. Tak jsem ještě na poslední chvíli fotila, ať máme taky fotky, jako u všech předešlých. Možná sem nějaký dám, ať tu je taky něco jiného, než tyhle moje nesmyslný povídačky. Radši to po sobě ani nečtu. Vy to taky radši nečtěte. Tak mě napadá, že jsem tohle upozornění měla napsat na začátek =D.
Haha. Dodrabblilo se (i když bych mohla teoreticky dneska ještě jedno napsat jako doháněcí bonus) a hned to tady zahlcuju nějakými nesmysly. Včera jsem si na mamce doslova vynutila, že chvilkový pobyt u počítače mě vážně nezabije a že přece si nemůžu zkazit svou celoměsíční práci. Takže jsem snad úspěšně skočila na třiceti bodech. A s rozsekanou pusou.
Ale jestliže mě mohl zabít i ten můj pobyt u počítače, nechápu, jak jsem mohla přežít ještě večerní lítání po zahradě s foťákem (i když mi zubař na týden zakázal jakoukoli tělesnou námahu). Má se totiž pokazit počasí a náž ježek se už málem prokousal z krabice, jak cítil jaro, takže nám nezbývalo nic jiného, než ho vypustit. Jo, tohle každojarní loučení mě ničí. Ale co se dá dělat. Tak jsem ještě na poslední chvíli fotila, ať máme taky fotky, jako u všech předešlých. Možná sem nějaký dám, ať tu je taky něco jiného, než tyhle moje nesmyslný povídačky. Radši to po sobě ani nečtu. Vy to taky radši nečtěte. Tak mě napadá, že jsem tohle upozornění měla napsat na začátek =D.
Žádné komentáře:
Okomentovat