Svědomí

Téma: Fairplay
Fandom: Kytice

Šero se pomalu vkrádá do světnice. Paprsky posledního slunce na chvíli ozáří dvě objímající se postavy. Ženu z jezera čeká návrat do temnot.

"Sbohem, matičko. Už musím jít. Muž na mě čeká."

"Nenechám tě přece vodníkovi. Zůstaň."

Bylo by tak snadné vyhovět matčině prosbě. Ale…

"Já přece taky nechci nechat svoje dítě v moci vodní příšery."

"Vždyť bych už neměla nikoho.... Když opustíš svoje dítě, budeme mít alespoň jedna druhou."

V šeru svého domova sedí vodník, hladu v dlaních. Svědomí má temnější, než svůj jezerní příbytek. Smyla už všudypřítomná voda jeho vinu?

"Hrál jsem podle pravidel. To ona je porušila."

A/N: Drabble vytvořené v rámci DMD na www.sosaci.net