neděle 18. září 2011

Představte si...

... nějak je mi poslední dobou všechno jedno... známky... škola... já nevim co ještě. Všechno nějak ztrácí význam, blížej se prázdniny, ale já se netěšim ani trochu... protože dva měsíce neuvidim lidi ze třídy, na kterejch mi záleží... jim sice na mně nezáleží, ale já nikoho jinýho nemám. Možná už jsem se nakazila všeobecnou pochmurnou náladou kolem sebe.. já nevim. Ale němůžu ani pomyslet, že ještě čtnáct dní a pak...pak pusto prázdno a sice klid od školy a dva měsíce nic, ale věřte mi, dva měsíce je děsně dlouhá doba. Čas utíká podle toho, jak a s kým ho člověk tráví... Věřte mi, já nejsem blázen, ne tak jak to vypadá, prostě jsem jen na čas zadepkovaná, co z toho, no... Už vážně nevim, když i lidi, kterejm jsem věřila, o mně šířej divný věci. Prostě jednou prohlásim, že mám starosti, a další den si o mně celá škola myslí, že jsem nešťastně zamilovaná, i když o tom jsem nikdy neřekla ani slovo... Tak, a teď, když jsem se vypsala, budu už snad zase a navždy normální tichou holkou, šprtkou, na který nikomu nezáleží, ale ona si nestěžuje hlavně, když má dobrý známky...

Žádné komentáře:

Okomentovat