Víte, co by bylo skvělý? Najít si nějaký místo, kde by člověk mohl řvát a řvát a nikdo by ho neslyšel, prostě si ventilovat všechny svoje negativní nálady. Je toho teď na mě děsně moc. Lidi, který mě držej nad vodou, mě zároveň způsobujou tu největší depku pod sluncem... ach jo, já jsem tak nabitá pocitama, že asi prasknu... Fakt bych potřebovala křičet a je mi jedno, co si o mně myslíte, protože mě stejně neznáte, když už to někdo čtete...
Ne, já opravdu nejsem blázen... Ale je zajímavý, že blázni o sobě prý říkaj, že jsou normální, a že nenormální jsou ostatní... Tak nevim... možná na tom něco bude.
A do školy jsem se taky těšila... vidíte? TOHLE přece neni normální... ale jen pokud se těšíte na učení... A o mně si tohle všechno lidi myslej, prý že jsem šprt... Ne, já jsem se těšila na ty lidi, na kterejch mi záleží... a přesně na ty, co mi nadávaj do šprtů...
Dobře, přiznávám, taky to nejsou všichni. A za ty dobrý duše jsem fakt moc vděčná... No jo, to je fakt spoustu pocitů najednou, nedá se to slovy vyjádřit... V jedný písničce od Chinaski (asi jí dost lidí zná) je rada: Pokuste se z toho vyzpívat! A myslim, že to je fakt super rada... A za to, že zpíváte vám nemůže nikdo nadávat, jako kdybyste začli řvát, teda pokud máte aspoň trochu hudebního sluchu... Sice to nefunguje tak úplně jako nekontrolovatelný křik... ale aspoň něco...
Žádné komentáře:
Okomentovat