Tak jo. Já vim, že to psaní trochu zanedbávám, ale já teď celkem nestíhám. Náš ředitel si vymyslel takovej projekt, kterej máme do dneška dodělat a mně toho ještě dost velkej kus chybí. Tak se s tim musim večer nějak prokousat... No, jinak, od tý doby co jsem nic nepsala, se nic až zas tak zajímavého nedělo. Akorát včera jsme byli na dlouho očekávané geologické exkurzi na Kozákově. Měla se konat už minulý školní rok na podzim, jenže to nám napad sníh, tak by sbírat kamínky moc nešlo. Pak to mělo být vloni na jaře, jenže naše učitelka si naštípla pánev. A teď nám ředitel konečně dovolil, že můžeme jet, ale na ten týden, kdy je půlka lidí ze třídy v Anglii. Ale ten zbytek řekl, že pojede, a tak se objednal autobus, jenže některý lidi onemocněli, některý se na to vykašlali, a tak to bude stát o dost víc, než se původně plánovalo, protože se nezaplnil autobus... No, sraz byl ráno dost brzo, aby se všechno stihlo, takže když mi ráno ve třičtvrtě na šest zvonil budík, fakt se mi nechtělo vstávat. Nicméně, nedalo se nic dělat, a na výlet jsem se těšila, pořád lepší než sedět ve škole. Byla naplánovaná dlouhá trasa, delší než se dala stihnout v rozumnym čase, jak se později ukázalo, protože jen cesta tam trvala asi dvě hodiny. No, nejdřív jsme šli z Turnova do jedný jeskyně, kde jsme chvíli pobyli, a pak se vyrazilo dál přes Klokočský skály, Vesec, pak jsme se vyhrabali na Kozákov, kde jsme se chtěli podívat na Český ráj z rozhledny (na tý já byla asi stokrát, naposled letos v létě), jenže ta byla zavřená, takže jsme se tam hrabali úplně zbytečně. A děsně jsme se zdrželi, takže když jsme konečně došli do Lestkova, kde je prý "tutovka" naleziště achátů, málem jsme se ani nezastavili, jak jsme chvátali na autobus, který na nás čekal. Takže žádný převratný nález se nekonal, já našla jen kousek citrínu, možná i malachitu a jeden pěkně vykristalizovaný křemen... achát žádný... Pak jsme ještě jeli do Votrubcova muzea, kde už jsem taky byla (hned vysvětlim, proč to tam mám tak prolezlý), jenže jsme na to měli jen půl hodiny, ještě zkrácené přednáškou, že nemáme provádět nekalou těžbu drahokamů v místním lomu, jinak že na nás přilítne majitel s rákoskou... No a pak jsme se naskládali do autobusu, ve kterym byl příšernej vzduch a my jsme byli naprosto zpocený, a já i ukejchaná, protože tam je všude kolem plno kvetoucích bříz, na který já jsem děsně alergická. Zpátky do Prahy jsme dorazili asi v šest, takže nic zas tak hroznýho, i když třeba mě čekala ještě hodinová cesta přes město domů... Jo, ještě k tomu, proč tenhle kraj tak znám. No, asi dva kilometry od Kozákova bydlí moje babička, ke který zítra jedem, takže kdyby ta exkurze byla o den pozdějc, mohla jsem tam zrovna zůstat...
Žádné komentáře:
Okomentovat